Bystřice je drobná říčka na severovýchodě Vysočiny, která po svém putování malebnou krajinou přes Bystřici nad Pernštejnem a lesnatým údolím pod zříceninou Aueršperka promeandruje až do Svratky, do níž se vlévá v obci Vír zhruba kilometr pod stejnojmennou přehradou. O té jsme psali zde, zde, zde nebo zde. Na výlet po proudu říčky můžete vyrazit poČíst dále …
Už název – Zlaté Hory – dává jednoznačně najevo, s čím je historie města na hranici s Polskem na Jesenicku spojena. Těžba zlata začala již na počátku 13. století a skončila až po sametové revoluci na počátku 90. let minulého století. Zlato se v průběhu historie dobývalo několika způsoby a kromě hlubinné těžby šlo také o rýžování uČíst dále …
Obec Vír na severovýchodě Vysočiny pod stejnojmennou přehradou (o putování kolem ní jsme psali zde a zde) je v mnoha ohledech místo, které jednoznačně stojí za návštěvu. Kolorit do značné míry určuje právě voda. Ať již jde o přehradu těsně nad Vírem, Bystřici, která se zde vlévá do Svratky, nebo samotnou Svratku, která si zde razíČíst dále …
Zhruba 25 kilometrů východně od Tallinnu u vesnice Koogi nedaleko klíčové dopravní tepny mezi hlavním estonským městem a Narvou na hranici s Ruskem narazíte na úchvatný Jägalský vodopád. Ten je s více než osmi metry druhým nejvyšším v zemi (po Valastském vodopádu s výškou přesahující 30 metrů, na jehož podobě se ale podílel člověk) a jeho návštěva je turistickyČíst dále …
Litovel na Olomoucku je kromě svého půvabného okolí především v podobě Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví skvělým typem na podzimní výlet i sama o sobě. Spisovaná čeština přiřazuje název Litovel k ženskému rodu, východomoravská a slezská nářečí ji definují v rodě mužském – aby těch zajímavostí, které popisujeme dále, nebylo málo. Litovlí protéká, nebo ji obtéká šest ramenČíst dále …
Národní přírodní park Lahemaa na severu Estonska 70 kilometrů severovýchodně od Tallinnu je místem, na které po návštěvě dlouho nezapomenete. Název v překladu znamená Země zálivů a třetinu z rozlohy parku připadá na moře. O putování k němu jsme psali například zde a zde. Park má celkovou rozlohu 750 kilometrů čtverečních V parku je dále od moře vyznačenaČíst dále …
O putování národním parkem Soomaa na jihu Estonska jsme psali zde. Kromě působivých rašeliništních jezer, bažinatých ploch a nížinných řek můžeme v parku sledovat také aktivitu jeho zvířecích obyvatel. Přímo za vzdělávacím a informačním centrem národního parku v jeho samém srdci začíná nauční stezka pojmenovaná příznačně jako Bobří stezka. Během tříkilometrového okruhu, který vede hlubokým lesem aČíst dále …
Národní přírodní park Soomaa (v překladu Země bažin) na jihu Estonska jihovýchodně od lázeňského letoviska Pärnu (psali jsme o něm zde) je v mnoha ohledech naprosto unikátní lokalitou, v níž hlavní roli hraje voda. Park má rozlohu téměř 400 kilometrů čtverečních a protéká jím několik přítoků řeky Pärnu. Ty během jara při tání opouští svá koryta aČíst dále …
V lese mezi Frýdkem-Místkem a jeho částí Lískovec narazíte na kouzelné místo s neopakovatelnou atmosférou. Poblíž kaple Povýšení svatého Kříže najdete v lesíku s názvem Hájek stejnojmennou studánku. Kvalita vody je pravidelně monitorována a výsledky jsou pro obyvatele města natolik důležité, že jsou prezentovány i na internetových stránkách Frýdku-Místku a v místních médiích. Aby také ne. Historie místa je dlouhá,Číst dále …
O putování po největším estonském ostrově Saaremaa plném úžasných přírodních scenérií i zajímavých místech spojených s lidskou aktivitou jsme na vodarenstvi.cz psali v létě (zde a zde). V nejzápadnější části ostrova leží na břehu divokého Baltu místo, které není možné při návštěvě ostrova opominout. Tím je národní přírodní park Vilsandi pojmenovaný podle stejnojmenného ostrůvku. Českou terminologií bychomČíst dále …