Minulé šumavské putování nás přivedlo k prameni Křemelné v lokalitě Hrabůvka pod vrcholy Pancíře a Jedlové nad Železnou Rudou (číst můžete zde). Tentokrát budeme pokračovat dál po proudu řeky po silničce a cyklostezce vedoucí kolem bývalého Starého Brunstu a od silnice mezi Železnou Rudou a Klatovy mezi I. zónou Národní parku Šumava a rezervací Zhůřská pláň, kteráČíst dále …
Řeka Křemelná je spolu s Vydrou nejznámější šumavskou řekou a spojením těchto dvou toků u Čeňkovy pily vzniká Otava. Málokdo ale ví, kde tato kouzelná řeka pramení a ještě méně je těch, kteří se k počátku jejího toku vypraví. Vyrazili jsme z křižovatky a turistického rozcestníku Gerlova huť několik kilometrů od Železné Rudy ve směru na Klatovy. PoČíst dále …
Zhruba dva kilometry od centra Bechyně v jižních Čechách se do Lužnice vlévá Židova strouha. Je to potok, ale ne ledajaký. Rozhodně to platí v našem vnímání tohoto slova v kontextu jihočeské krajiny. Více než dvacet kilometrů dlouhý tok vytváří především v posledních kilometrech před tím, než jeho vody splynou s Lužnicí, romantické kaňonovité údolí. Mohutné skalní masivy s řadou jeskyníČíst dále …
V uplynulých dvou textech o vodním putování středním Krušnohořím jsme sešli z Novodomských rašelinišť v hřebenové partii hor (čtěte zde) po proudu Chomutovky Bezručovým údolím k soutoku s říčkou Kameničkou (více zde). Okruh je tedy třeba uzavřít a vydat se zpátky do hor. Z rozcestí v místě bývalého Třetího mlýny se vydáme proti proudu Kameničky po modré turistické značce. Po kilometrČíst dále …
Ve vrcholové partii středního Krušnohoří mezi Kalkem a Horou svaté Kateřiny narazíte v hlubokých lesích na Volárenský rybník. Ten se nachází pár kilometrů od hranic s Německem v nadmořské výšce 800 metrů. Vede kolem něj asfaltová cyklostezka. Z Kalku to jsou necelé tři kilometry. Plocha vznikla zatopením bývalého pískového lomu. Zdrojem jsou drobné toky z okolních rašelinišť, čemuž odpovídá hnědo-rudáČíst dále …
Na Eliášův potok pramenící v oblasti Božídarských rašelinišť jsme v minulosti narazili při putování okolo Jáchymova opakovaně (více si přečtěte zde a zde). Ať již to bylo v okolí bývalého Dolu Eduard a Horního a Heinzova rybníka, nebo u bývalého Dolu Eliáš, kde byl vybudován skautský kříž jako památka na skauty, kteří byli uvězněni v místních uranových lágrech. TentokrátČíst dále …
V minulém roce jsme psali o putování k prameni Rolavy na náhorní plošině v rašeliništích/vrchovištích západní části Krušných hor ze východní strany od bývalé obce Jelení proti proudu Černé vody pramenící pod zdejší Plochou horou (přečtěte si zde). Letos jsme ke stejnému místu vyrazili ze západu od Přebuzských vřesovišť poblíž zaniklé obce Rolava. Navíc jsme navštívili kouzelné rašeliništěČíst dále …
Při putování opuštěným středním Krušnohořím jsme se minule zastavili na hranici Novodomských rašelinišť u Starého rybníka a Nového rybníka. Přečíst si o výletě můžete zde. Tentokrát budeme pokračovat dolů po proudu Chomutovky Bezručovým údolím. Od přírodní rezervace Prameniště Chomutovky se dá vyrazit přes Horu svatého Šebestiána po červené turistické značce, která se odpojuje směrem naČíst dále …
Střední část Krušných hor nad Chomutovem je poněkud neprávem považována za nepříliš pěknou oblast, kde byly lesy zničeny průmyslovým znečištěním, a proto nestojí za návštěvu. I z tohoto důvodu je až na výjimky lokalita bez turistů a můžete si tady užít klidu, ticha a nerušného poznávání místní přírody. Stopy snah o nápravu likvidace místních lesních porostůČíst dále …
Křemešník na Pelhřimovsku tvoří významnou dominantu jižní části Vysočiny. Kdo se vypraví k poutnímu místu, rozhledně a rekreačnímu areálu na vrcholu ve výšce 765 metrů nad mořem například z Proseče pod Křemešníkem narazí zhruba v půli cesty na zelené turistické značce na Stříbrnou studánku v blízkosti přírodní památky Ivaniny rybníčky. Studánka je vyhledávaným místem nejen pro lidi z blízkého okolí,Číst dále …