Vchynicko-tetovský kanál na Šumavě byl vybudován na konci 18. století pro umožnění splavňování dřeva, když obchází nesplavný tok Vydry pod Antýglem a spojuje povodí Vydry a Křemelné. Technické dílo, které svému původnímu účelu již neslouží, má délku 13,6 kilometru, ale poslední úsek označovaný také jako Dolní kanál není udržován a zarůstá. Kanál začíná u HradlovéhoČíst dále …
V Přírodní rezervaci Prameniště pod vrcholem Pancíře u Železné Rudy pramení Řezná. Nenápadný pramen nedaleko cesty spojující Hofmanky a Gerlovu Huť se nachází v nadmořské výšce 1031 metrů. Po osmi kilometrech opouští Českou republiku a směřuje s pojmenováním Großer Regen na německé území k Regensburgu, u něhož se vlévá do Dunaje. Celý tok měří 170 kilometrů. Foto: Marek SíbrtČíst dále …
K největšímu ledovcovému jezeru na Šumavě vede nejkratší turistická trasa ze Špičáckého sedla nad Železnou Rudou. Silnička je vhodná také pro cyklisty a koloběžkáře, kterých při pěkném počasí potkáte víc, než by vám působilo radost. Snadná přístupnost k Černému jezeru ležícímu v nadmořské výšce 1008 metrů vede k tomu, že se sem můžete svézt například také minivláčkem a uČíst dále …
Slatinný potok pramení na Šumavě v masivu Pancíře v přírodní rezervaci Prameniště, o které jsme psali zde. Jeho tok dále pokračuje přes bývalou sklářskou osadu Nový Brunst dále k jihozápadu. Část toku je nepřístupná, protože se nachází v první nejpřísněji chráněné zóně národního parku (Slatinný potok, Novohůrecké slatě). Krásné místo, které rozhodně stojí za návštěvu, se nachází zhruba kilometrČíst dále …
Přece jen poněkud stranou extrémního turistického zájmu stojí nejmenší a nejvýše položené šumavské ledovcové jezero s názvem Laka. Nad ním se vypíná mohutný masiv Debrníku s jasnými stopami po řádění kůrovce a orkánu Kyrill. Jezero má rozlohu dva a půl hektaru a postupně zarůstá, maximální hloubka je necelé čtyři metry a zadržuje zhruba 40 tisíc kubíkůČíst dále …
Na vrcholové plošině Krušných hor mezi Horní Blatnou a Božím Darem v lokalitě Bludná vzniká z řady drobných toků rašeliniště Spáleniště Bílá Bystřice. Ta pak teče jihozápadním směrem přes Pernink a pod Abertamy v lokalit Pstruží se vlévá o Bystřice. O putování podél jejího toku jsme psali zde. Samotné rašeliniště Spáleniště je určitě místem, které stojí za návštěvu.Číst dále …
Při putování z Horní Blatné v Krušných Horách k přírodní památce Vlčí jámy a rozhledně na Blatenském vrchu narazíte kousek na městečkem na zajímavé místo spojené s rudným hornictvím v minulosti, které pro své účely logicky vyžadovalo dostatek vody. Nad bývalou dědičnou štolou Vavřinec bylo v minulosti vybudováno Černé jezírko, které v současnosti i přes svou po většinu roku velmi chladnouČíst dále …
Úchvatnou podívanou vytváří řeka Křemelná (o putování kolem ní jsme psali také zde a zde), když se po jejím proudu vydáte od rozcestí v místě bývalého Šerlova dvora zhruba dva kilometry od Prášil. Tok tady kopíruje hranici lesa a na druhé straně prostor rozlehlých luk v místě bývalého Frauenthalu. V roce 1863 byly založeny brusírny, leštírny a dalšíČíst dále …
Říčka Bystřice pramení pod Božídarským Špičákem v Krušných horách v oblasti Národní přírodní rezervace Božídarská rašeliniště. Zhruba po kilometru napájí spolu s řadou dalších drobných přítoků úchvatný Mrtvý rybník vybudovaný historicky pro potřeby rudných dolů v oblasti (více zde). U krásného místa se budete cítit jako ve Skandinávii nebo Pobaltí. Navíc je stranou většího turistického ruchu. Říčka teče jihozápadnímČíst dále …
Při putování k šumavskému Prášilskému jezeru ze stejnojmenné obce pod ním vás čeká zhruba čtyř kilometrová cesta do kopce po červené turistické značce. Tu rozhodně využijte místo žluté a zelené značky, která je zároveň cyklostezkou. A že cyklistů, především těch na elektrokolech, potkáte u jezera více než dostatek. Prášilské jezero s rozlohou 3,7 hektaru a hloubkou až 15Číst dále …