Na povodně na Moravě v červenci 1997 se pomalu zapomnělo. Ničivý živel v plné síle udeřil znovu zejména v důsledku abnormálních srážek v pohoří Jeseníky. Oproti povodni z roku 1997 se nicméně nezopakoval záplavový scénář z řeky Ostravice z beskydské strany. Při organizaci pomoci zásadně pomohly i pracovní skupiny na mobilech. V další prezentaci na zlínské konferenci o tom hovořil výrobní ředitel Ostravských vodáren a kanalizací David Kuty.
Voda v Ostravě napáchala škody za stovky milionů korun na vodohospodářské infrastruktuře. Ve městě byly dočasně mimo provoz desítky objektů čerpacích stanic pitné vody v důsledku zhoršení kvality surové vody v zázemí pramenišť jednotlivých zdrojů, čerpacích stanic a čistíren odpadních vod z důvodu přerušení dodávek el. energie nebo zatopení klíčových technologií.
Díky robustnímu systému Ostravského oblastního vodovodu nebylo ve městě přerušeno zásobování pitnou vodou. Největším problémem byla nicméně paralýza funkce třetí největší ČOV v ČR v ostravském Přívoze. Ta stále není stoprocentně zprovozněna. Prochází postupnou obnovou.
Po zmapování škod a ověření dostupnosti klíčových zařízení byl harmonogram obnovy ÚČOV rozdělen do etap. V první bylo podle OVAK zprovoznění mechanického stupně čištění do ledna 2025, včetně zpracování kalů. Následovalo zprovoznění biologického stupně čištění od března letošního roku a zahájení zapracovávání aktivačních nádrží.
Nespornou výhodou oproti obdobné povodňové situaci z roku 1997 byla podle Kutyho možnost přenášet a sdílet aktuální informace prostřednictvím chytrých aplikací v mobilních telefonech. Jak na úrovni povodňové komise OVAK, tak na úrovni Statutárního města Ostrava (SMO), byly obratem zřízeny předmětné skupiny v aplikaci WhatsApp.
Jejich aktivní využívaní a sdílení informací bylo podle Kutyho klíčové pro optimální řízení veškerých aktivit v terénu. Musel však konstatovat, že část obyvatelstva varovným předpovědím nevěřila a spoléhala na to, že si najdou vlastní cestu, jak se z obydlí dostat.
