V Brně od roku 2019 vzniklo více než 300 zelených střech, město také podporuje opravy městských vnitrobloků či revitalizace nevyužívaných brownfieldů.
Městský tepelný ostrov vykazuje znatelně vyšší teploty než okolí. Teplotní rozdíly jsou větší v noci než ve dne a v zimě než v létě a jsou nejvýraznější při slabém větru či bezvětří. V Brně si kromě výše uvedených opatření slibují přínos v boji s přehříváním také od proměny řeky Svratky.
„Projekt spočívá zejména v rozvolnění koryta prostřednictvím odsazených zemních hrází a nezbytných technických opatření, jako jsou například nábřežní zdi. Jako unikátní je možné vnímat především zvýšení biodiverzity v centru zastavěné části města vytvořením bohatého příbřežního pásma podél vodního toku a vybudováním rozsáhlého mokřadu,“ popisuje Filip Poňuchálek, mluvčí Magistrátu města Brna.
Fenomén tepelných ostrovů trápí historická centra
Brnu se díky ochranným opatřením v posledních deseti letech podařilo snížit tempo růstu tepelného ostrova, ačkoliv i tak v tomto období zvětšil svoji rozlohu o 1,3 kilometru čtverečního. Nejrozsáhlejší oblast tvoří historické centrum, teplotní jádro je protaženo také do částí Brno-sever a Brno-jih. Některá opatření se projeví až v delším časovém horizontu. Jedná se například o výsadbu stromů.
„Při strategickém rozhodování o volbě konkrétních opatření je důležité mít k dispozici kvalitní datové podklady. Užitečným nástrojem je kupříkladu termální snímkování, prostřednictvím kterého lze identifikovat místa, jež se nejvíce přehřívají,“ popisuje Drahomíra Zedníčková, výkonná ředitelka společnosti TopGis, která v minulosti připravovala analýzy z termálního snímkování například pro Brno či Kladno.
Boj s prostorem i legislativou
Ačkoliv je největší poptávka po zmírnění vlivu tepelného ostrova v centru, požadavky na realizaci se střetávají s danostmi území, s omezenými prostorovými možnostmi a s řadou dalších zájmů. „Vysazování stromů v uličním prostoru je třeba koordinovat s technickými možnostmi místa a s legislativními požadavky na vedení inženýrských sítí, realizaci dopravních staveb nebo památkovou ochranu. Obdobně je hospodaření s dešťovou vodou limitováno prostorem a vsakovacími schopnostmi povrchových vrstev,“ přibližuje Marek Vácha.
Přehřívání budou zkoumat i v Olomouci
Například v olomoucké části Holice naměřil Český hydrometeorologický ústav v první polovině července 33,8 stupně Celsia, což byla pro tuto stanici nová rekordní hodnota. „Přehřívání měst nazývané jako tepelný ostrov souvisí s častějšími střídáními období veder s extrémními přívalovými dešti,“ přiblížila pro idnes.cz Jana Křenková z olomouckého odboru kanceláře architekta města.
Na monitoring tepelných poměrů se zaměří vědci z tamní Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Sledovat budou i houstnoucí automobilovou dopravu. Olomouc už několik let připravuje park u Dlouhé ulice a chystá revitalizaci ASO parku u Androva stadionu.