Řecko na některých místech pociťuje negativní dopady cestovního ruchu. Úřady proto chtějí omezit počet výletních lodí, které mohou kotvit na některých ostrovech, jako jsou například Santorini nebo Mykonos. Podle vlády by opatření měla platit od roku 2025.
Na ostrov Santorini v Egejském moři loni připlulo 1,3 milionu turistů. Žije zde jen 15 tisíc stálých obyvatel. Stovky lodí během sezony míří také na Mykonos. Cestovní ruch tvoří významný podíl na řecké ekonomice. Loni do země přicestovalo více než 30 milionů turistů. Podle kanceláře ombudsmana by negativní dopady masového turismu mohly citelně ovlivnit samotné destinace. Řecko v současnosti sužují také vedra. Kvůli nim už zemřelo několik lidí. Jejich těla našli obyvatelé na ostrovech Mathraki nedaleko Korfu, Samosu, Symi a na Krétě. Záchranáři se domnívají, že turisté podcenili horka atakující rekordy a vydali se na náročné pěší túry. Teploty na několika řeckých ostrovech přesahují 40 stupňů Celsia.
Chorvatský zákon má chránit pitnou vodu i moře
Omezení v balkánském regionu zavedlo letos Chorvatsko. To patří mezi dvacítku turisticky nejvyhledávanějších zemí světa a jen za rok 2023 ho navštívilo přes 20 milionů turistů, z čehož asi 850 000 tvořili Češi. Země dlouhodobě bojuje s obrovskými návaly turistů do některých lokalit. Vláda proto rozhodla o zavedení nového zákona o cestovním ruchu. Náporem trpí například Split nebo Dubrovník, kde je dnes už více lůžek pro turisty než pro obyvatele. Jen Split, ve kterém trvale žije 160 000 obyvatel, navštěvuje, vyjma covidových let, až milion turistů ročně. Zákon myslí také na ochranu moře, podzemní vodu a pitnou vodu pro obyvatele.
Foto: ČTK/AP Photo/Petros Giannakouris