Chystáte se na Jadran? Připravili jsme zajímavý přehled

blank

Stejně jako v uplynulých letech i letos zamíří na chorvatské pobřeží a ostrovy stovky tisíc českých turistů. Úroveň poskytování vodohospodářských služeb na ostrovech stále není na odpovídající úrovni a zaostává za standardem poskytování služeb na pevnině, uvedlo loni pro vodarenstvi.cz Velvyslanectví ČR v Záhřebu s tím, že je nutno zlepšit systém veřejného zásobování vodou a kanalizaci.

Vodohospodářství v zemi bylo dlouhodobě zanedbávanou a podfinancovanou oblastí. Modernizace infrastruktury je proto nezbytná. Chorvatsko má velké plány a na investice je do roku 2030 připraveno až sedm miliard EUR. Vzhledem k omezeným kapitálovým, technickým i lidským zdrojům v Chorvatsku lze očekávat, že velká část těchto projektů bude realizována zahraničními firmami. O poznání horší situace než na pevninském Chorvatsku, je na ostrovech.

Část ostrovních sídel bez připojení na veřejný vodovod

„Dosažení standardu poskytování vodohospodářských služeb zajištěním dostatečného množství vody určené pro lidskou spotřebu má velký význam pro zdraví a bezpečnost obyvatel ostrovů, produkci potravin a pro rozvoj řady ekonomických činností, z nichž nejvýznamnější jsou turistika a turistické aktivity,“ zdůrazňuje velvyslanectví, které poukazuje na skutečnost, že nejrozvinutější ostrovy mají extrémně vysoký stupeň napojení obyvatel na veřejné vodovody (např. ostrov Rab 99,95 %, Brač 96,83 %, Krk 93,33 % nebo Pag 87,80 %), zatímco na ostrově Dugi otok je využívána hydrantová síť. Až v 83 chorvatských ostrovních sídlech je napojení obyvatel na veřejný vodovod nulové.

Klíčová role podmořského potrubí

Veřejné zásobování vodou na ostrovech je podle velvyslanectví založeno především na zásobování z pevniny podmořským potrubím, zásadní nevýhodou je chátrání hlavních a vedlejších sítí nebo jejich absence v některých sídlech a osadách. Na 30 z celkových 50 obydlených ostrovů není částečně nebo zcela zajištěn přístup k vodě určené k lidské spotřebě prostřednictvím veřejného vodovodu, ale obyvatelstvo a hospodářství jsou zásobovány vodou určenou k lidské spotřebě prostřednictvím lodí pro přepravu vody, vlastními prameny a v menší míře zpracováním brakické (vody, která má koncentraci solí mezi mořskou a sladkou vodou) a mořské vody na odsolovacích zařízeních. Přitěžující okolností zásobování ostrovů je nerovnoměrné množství srážek během roku, které způsobuje nedostatek vody v letních měsících, a výskyt delších suchých období, která s sebou přinášejí nebezpečí požárů.

Níže je prezentován způsob zásobování jednotlivých ostrovů nebo skupin ostrovů pitnou vodou:

Brijuni

Vodovodní systém Brijunských ostrovů je zásobován přes podmořské potrubí Fažana – Veliki Brijun a Veliki Brijun – Mali Brijun.

Oblast ostrovů Cres a Lošinj

Ostrovy Cres a Lošinj jsou zásobovány z Vranského jezera. Orlec byl první ostrovní osadou, která získala vodu v roce 1952, zatímco Cres ji dostal v roce 1953. Téměř 45 kilometrů dlouhá jižní větev do Velki Lošinj byla dokončena v roce 1963, takže Belej dostal vodu v roce 1955, Osor a Nerezine v roce 1959, Mali Lošinj v roce 1960 a Veli Lošinj v roce 1963.

U přečerpávací stanice jezera Vransko v nadmořské výšce 220 metrů nad mořem jsou dvě nádrže, ze kterých je voda přiváděna samospádem do všech sídel na severní a jižní větvi. Na čerpací stanici jsou u výše zmíněných nádrží tři čerpací agregáty pro zásobování osad Orlec, Krčina a Loznati přes nádrž v nadmořské výšce 310 metrů.

Severní větev o délce asi 17 kilometrů zásobuje osady Valun, Zbičina, Pernat a Lubenice a Cres. Jižní větev, dlouhá asi 45 kilometrů, zasahuje do Velki Lošinj a přímo zásobuje osady Vrana, Hrasta, Belej, Ustrine, Osor, Nerezine, Sveti Jakov, Ćunski, Artatore a Mali Lošinj. K hlavní jižní větvi se připojují větve do Stivan, Miholašćica a Martinšćica a větev do Punta Križa. Voda je připojena také na ostrov Ilovika, kam byla dodávána ze směru od Mali Lošinj částečně podmořským potrubím. Celková délka vodovodní sítě Cres – Lošinj je více než 200 kilometrů.

Ostrovy Susak, Unije a Srakane jsou zásobovány pomocí vodních nosičů. Na ostrově Susko byla vybudována hydrantová síť s přidruženou nádrží a čerpací stanicí, která přivádí vodu z vodonosné vrstvy do vodojemu. Odsolovací zařízení byla postavena také v Susaku a Unije.

Zadarské ostrovy

Zásobování vodou na ostrově Ugljan je založeno na dodávce vody z pevniny z CS Borik do centrálního systému Starešin, ze které vyplývá rozvod hlavních potrubí na ostrově a plnění místních nádrží. Zásobování vodou ostrova Pašman je založeno na gravitačním zásobování z nádrže Stráž pod podmořským potrubím.

Z hlediska zásobování vodou lze Dugi Otok (ostrov) rozdělit na severozápadní část (Božava, Veli Rat, Soline, Dragove) a jihovýchodní část (Sali, Zaglav, Žman, Luka, Savar a Brbinj) a ostrov Zverinac. Na v jihovýchodní oblasti ve Žmansko polje je vrt s vydatností asi tři litry za sekundu v letním období. Voda je odsolována a chlorována. Zbytek potřeby se doplňuje vodonosnou vrstvou nebo dešťovkou. Severozápadní oblast ostrova je zásobována vodonosnou vrstvou nebo dešťovou vodou. Voda čerpaná ze Žmanského pole tam zásobuje čtyři osady: Sali, Zaglav, Žman a Luka. Voda je přiváděna do místních vodojemů a odtud je v případě potřeby rozváděna požárními hadicemi do domácností. Každá domácnost má vlastní nádrž na vodu (plynovou nádrž). Ostatní místa na ostrově získávají vodu výhradně z akviferů (nepropustná skála, kde jsou zásoby vody). Nejsou zde žádné vodovodní přípojky. Tam, kde vedou přes osadu potrubí, je voda přiváděna z hydrantů do místních cisteren požárními hadicemi.

Zásobování ostrovů Ista, Iža, Molat, Rava, Premuda a Silba je organizováno prostřednictvím nádrží, které jsou naplněny vodními nosiči. Kromě místních nádrží jsou zde soukromé cisterny, které se plní dešťovou vodou nebo také pomocí hasičských hadic z nosiče vody.

Ostrov Vrgada je napojen na regionální systém Zadarské župy. Voda je proto zajišťována z pevniny z osady Drage podmořským potrubím. Ostrov Vrgada a osada Drage na pevnině jsou zásobovány z nádrže „Čelinka“, která je plněna z centrálního vodojemu biogradského systému nádrže „Straža“ a ze zdroje Biba.

Šibenické ostrovy

Ostrovy Kaprije, Obonjan a Žirje nejsou napojeny na regionální vodovodní systém Šibenicko-kninské župy. Voda je zajišťována shromažďováním dešťové vody ve vlastních nádržích (gusternas) a jejím dodáváním pomocí lodí. Zásobování ostrovů Zlarin a Prvić je řešeno vodovodem z pevniny (Krka).

Středodalmatské ostrovy

Na Brač, Hvar a Šoltu byla voda přiváděna z pevniny (vody Cetiny přes Brač na Hvar a Šoltu). Ostrovy mají také vlastní prameny, které jsou částečně zahrnuty do zásobování. Na ostrově Brač byl instalován záchyt v Dolu ve vnitrozemí Postir s realizovanou kapacitou 10 – 15 litrů za sekundu. Hvar má vlastní zdroj v oblasti Jelsa (povodí Libor o kapacitě 40 l/s). Místní zdroje jsou využívány především v létě ve dnech nejvyšší spotřeby, zatímco v zimě jsou potřeby ostrova uspokojovány z pevniny. Ostrov Hvar je částečně zásobován z makarské soustavy podmořským potrubím Duba – Sućuraj.

Ostrov Vis zajišťuje zásobování  výhradně z vlastní vodonosné vrstvy z čerpací stanice Korita s pěti hlubinnými vrty o kapacitě 40 litrů za sekundu a pramen Pizdica u Komiže, který poskytuje dalších 3 – 6 litrů za sekundu. Ostrov Vis využívá svou maximální kapacitu v období špičky spotřeby a občas dochází k omezením v zásobování. Podzemní vody na ostrově Hvar (čerpací stanice Libora) a Vis (Korita, Pizdica) jsou ovlivněny mořem.

Ostrov Korčula

Voda je dodávána do oblasti města Korčula a obce Lumbarda regionálním systémem Neretva – Pelješac – Korčula – Lastovo – Mljet, který přijímá vodu ze zdroje Prud (pramen řeky Norin) v údolí Neretvy. Podle povolení je povoleno přijímat 382 litrů za sekundu. Na území obcí Blato, Vela Luka, Smokvica a části Města Korčula slouží k zásobování vodou čtyři prameny (Studenac, Gugić, Prcalo, Prbako) v Blatském poli o celkové kapacitě 88 litrů za sekundu.

Ostrov Lastovo

Vodu do oblasti ostrova Lastovo, která leží zhruba čtyři hodiny plavby lodí ze Splitu, dodává regionální systém Neretva – Pelješac – Korčula – Lastovo – Mljet, který přijímá vodu ze zdroje Prud (pramen řeky Norin) v údolí Neretvy a podle do vodárenské povolenky může pobírat 382 litrů za sekundu. Do doby vybudování zásobování z pevniny bylo založeno na studničním získávání brakické vody a úpravě na odsolovacích zařízeních, které jsou zachovány dodnes.

Ostrov Mljet

Voda je zásobována oblastí ostrova Mljet regionálním systémem Neretva – Pelješac – Korčula – Lastovo – Mljet, který přijímá vodu z pramene Prud (pramen řeky Norin) v údolí Neretvy a podle do vodárenské povolenky může pobírat 382 litrů za sekundu. Vodovodní systém ostrova Mljet zachycuje vodu z brakických vrtů Sobra, Blato a Kozarica pomocí odsolovacích zařízení o celkové kapacitě 6 litrů za sekundu. Ostrovy Koločep, Lopud a Šipan jsou zásobovány podmořským potrubím ze zdroje Palat v obci Zaton Doli.

Zdroj: Velvyslanectví ČR v Záhřebu, Hrvatske vode (www.voda.hr)

Foto: Osada Ivan Dolac na středodalmatském ostrově Hvar (vodarenstvi.cz)

Scroll to Top