Kamýky a U Kostelíka, dvě zaniklé historické průtočné nádrže, i tůň zanesenou sedimentem podnik obnovil za devět milionů korun nedaleko státního zámku Kozel na Plzeňsku. Nádrže byly dlouhodobě bez vody a bezpečnostního přelivu.
Jak dále informují Lesy ČR, v zátopě horní nádrže U Kostelíka zůstalo jen torzo dřevěného požeráku a v dolní nádrži, v minulosti protržené, chybělo vypouštěcí zařízení. Na obou hrázích navíc rostly keře a stromy. Po modernizaci obě vodní díla zadrží na jednom hektaru až 20 tisíc metrů krychlových vody. Jsou také zabezpečená proti přelití i povodni a vybavená zemními hrázemi s vypouštěcím zařízením i bezpečnostním přelivem. K tomu tvoří i biotop vlhkomilným rostlinám a živočichům.
„Zachovali jsme původní ostrůvek uprostřed zátopy horní nádrže a litorální zónu v nátokové části. Tam vznikl mokřadní biotop, ekologicky cenné prostředí a klidová zóna pro ptactvo při hnízdění i drobné živočichy,“ řekl Tomáš Rau, vedoucí správy toků pro povodí Berounky z Lesů ČR. Lesy ČR při modernizaci dolní nádrže našly pod dnem potoka historické dřevěné výpustní potrubí. Nedaleko také podnik obnovil tůň s názvem Šťáhlavický kozlík, do které zatéká voda ze studánky nedaleko zámku.
Rozsáhlé investice do vodohospodářských projektů
Lesy ČR letos dokončí 180 vodohospodářských projektů za 300 milionů. „Díky stovkám našich opatření se voda pozvolna vsakuje do půdy. Krajina tak lépe odolává suchu a přizpůsobuje se změně klimatu,“ uvedl dříve Dalibor Šafařík, generální ředitel Lesů ČR. Vodohospodáři vrací do přírodních meandrů kdysi nevhodně napřímená koryta toků, obnovují nefunkční nebo už zaniklé lesní nádrže, hloubí tůně a mokřady, využívají přírodní terénní deprese, ale dělají i protipovodňová opatření. Stavby podnik financuje z vlastních zdrojů i z dotačních prostředků ministerstva zemědělství, ministerstva životního prostředí a evropských fondů.
Foto: Vodní nádrž Kamýky, zdroj: Lesy ČR