V roce 2022 veřejné vodovody zásobovaly vodou 10,069 milionu lidí, 95,6 procenta obyvatel ČR. Nejvyšší podíl byl v Karlovarském kraji, kde vodovody zásobují 100 procent lidí, stejně tak v Praze. V Moravskoslezském kraji to bylo 99,7 procenta obyvatel. Nejnižší podíl obyvatel zásobovaných vodou z vodovodů byl ve Středočeském a Plzeňském kraji, kde to bylo zhruba 88 procent. Uvádí to takzvaná Modrá zpráva ministerstva zemědělství o stavu vodního hospodářství.
Vodovodní síť se loni prodloužila o 808 kilometrů na 81 000 kilometrů. O téměř 26 000 se také zvýšil počet vodovodních přípojek na zhruba 2,267 milionu. Podle ministerstva se na hodnotách výrazně projevuje masivní výstavba rodinných domů, na jednu přípojku připadá téměř pět obyvatel Česka.
Na kanalizaci bylo v loňském roce připojeno 9,19 milionu lidí, což je 87,3 procenta obyvatel. Meziročně přibylo 16 835 připojených lidí. Nejvyšší podíl obyvatel napojených na kanalizaci je v Karlovarském kraji, kde je to 100 procent, v Praze je to 99,6 procenta. Nejnižší podíl, 73 procent, je v Libereckém kraji. Ve Středočeském kraji bylo na kanalizaci napojeno 77,9 procenta obyvatel.
Miliardové investice na severu, ne všude jsou ale reálné
V roce 2022 sice v Libereckém kraji přibylo 13 kilometrů kanalizační sítě, ale přes tuto investici region zaostává za ostatními, na dobudování infrastruktury by bylo třeba vynaložit 4,5 miliardy. Na některých místech kraje není možná vlivem rozptýlené zástavby realizace páteřní kanalizace. Kraj má téměř dvacet let zpracovaný plán rozvoje vodovodů a kanalizací. „Od té doby až do současnosti bylo schváleno 44 změn na území Libereckého kraje,“ řekl na jaře krajský radní pro životní prostředí Václav Židek (Piráti).
Podle něj kraj v posledních letech intenzivně pracuje na aktualizaci plánu, návrhy a požadavky mohly uplatnit obce, ale také společnosti, které na území kraje vlastní nebo provozují vodohospodářský majetek. „Z plánu vyplývá, že abychom vyřešili správně odkanalizování obcí, tak potřebujeme v Libereckém kraji zainvestovat zhruba 4,5 miliardy korun. Kdybychom počítali, že 80 procent bude hradit Státní fond životního prostředí (SFŽP) a deset procent obce, tak kraj by měl na podporu projektů do roku 2030 najít ve svém rozpočtu 450 milionů korun, to není malá částka,“ doplnil Židek. Podle něj je nereálné, aby obce všechny projekty v plánu dokázaly připravit a zrealizovat.
Vlivem rozptýlené zástavby v některých oblastech kraje není možné vybudovat jednotnou kanalizaci, zde jsou proto instalovány individuální čistírny. Jedná se například o šest kilometrů dlouhý Prysk na Českolipsku, kde je technologicky složité vybudovat páteřní kanalizaci pro celou obec. Napojena je zde polovina území, druhá polovina je vyřešena individuálním čištěním.