I v letošním roce pokračuje v oblasti průzkum potenciálu odpadní vody z bývalých dolů, která může být využita jako závlaha pro zemědělce nebo vinaře, pro zlepšení situace rybníků nebo mokřadů, pro hasiče či vodárenské nebo energetické účely.
Jižní Morava má bohatou historii hornictví, které zde fungovalo řadu desetiletí. S koncem těžby se otevírá možnost využití důlních vod. Kraj také patří dlouhodobě k nejpostiženějším oblastem suchem, proto hledáme další možnosti, abychom v období sucha zmírnili stres ve zdrojích, říká náměstek hejtmana Jan Zámečník.
Šachty a podzemní chodby Rosicko-oslavanského uhelného revíru se zaplnily vodou krátce po ukončení těžby v roce 1992. Ta přebytečná vytéká z Dědičné štoly, která ústí do řeky Oslavy v Oslavanech. Právě tamní radnice chce důlní vodu využívat, jenže obsahuje velké množství železa, manganu a síry. Tak velké, že by mohlo zahubit život v řece, proto na břehu funguje čistírna.
Město chce zároveň prověřit technologické a kapacitní možnosti dalšího čištění důlní vody z Dědičné štoly, kterou by bylo možné po přečištění využít pro užitkové účely města, na zálivku obecní zeleně či k doplnění vody v biotopu. V případě Rosicko-Oslavanské uhelné pánve probíhá aktuálně několik na sobě nezávislých aktivit, které ověřují možnosti využití důlních vod pro vodárenské či energetické účely.
