Do přehrady se ročně dostane 400 tun fosforu, nyní vznikl návrh, jak situaci zlepšit. Pomohlo by intenzivnější odstranění sedimentu z rybníků v povodí Vltavy. Odběru bahna ale brání jak normy, tak finance. Problematikou se zabýval Český rozhlas.
„Na rybníku Rožmberk máme připravenou tříkomorovou lagunu v blízkosti loviště. Tam sajeme každoročně tři až čtyři tisíce kubíků sedimentu. Další rok, když sediment vyschne a stane se z něj taková kompostovitá hmota, ho odtud bagry vyházíme a deponujeme na skládky. Po roce až dvou letech zrání je možné takový produkt aplikovat na zemědělskou půdu nebo přimíchat jako vstupní surovinu do nějakého substrátu,“ popisuje předseda představenstva Rybářství Třeboň Josef Malecha.
Rybník Rožmberk zároveň představuje největší emisní zdroj fosforu. Nejvíce ho do Orlíku přitéká řekami Skalice, Lomnice a také Lužnice, na které se kromě Rožmberku nachází další rybníky. Jihočeský kraj připravil studii s návrhy opatření. „Jsou orientovaná jednak na budování čistíren odpadních vod tam, kde ještě nejsou, na řešení problematiky odlehčování na kanalizaci, zejména v Třeboni a podobných aglomeracích. Potom se řeší otázka pozvolného odstranění sedimentů z rybničních soustav a další opatření,“ uvádí ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala.
Opatření jsou nákladná a často také jejich realizaci brání normy. Místopředseda poslanecké sněmovny Jan Bartošek už na toto téma inicioval jednání s ministerstvy s ministerstvy životního prostředí a zemědělství. „Součástí jednání je zjednodušení administrativy, jednak co se týká těžení sedimentů ze dna rybníků, ale současně jejich aplikace na pole. Právě administrativa je jednou ze zásadních věcí, které limitují tuto činnost. Také dotační podpora výstavby a zkvalitnění technologií v čistírnách odpadních vod, podpora zemědělců, aby využívali tento sediment,“ říká Bartošek.
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
