Zlínský deník přinesl shrnutí kapitoly z unikátního knižního průvodce po vodních krásách Putování za vodou, která se věnuje právě tomuto regionu. Vyrážíme tak do Chřibů, Vsetínsko-hostýnských vrchů nebo k valašským přehradám Bystřička a Karolinka. Vše doplnil bohatou fotogalerií a informací, kde je možné si publikaci objednat. Celý text přinášíme v plném znění.
Zlínský kraj je regionem Radhoště, Hostýnsko-vsetínských vrchů, Javorníků, Bílých Karpat, Chřibů nebo Uherskohradišťska. A všechny tyto jeho části jsou také zajímavým způsobem spojeny s vodními krásami a úchvatnými místy, které vybízejí k výletům za vodním dobrodružstvím.
Alespoň tak představuje region nová kniha Putování za vodou Marka Síbrta, která je knižním průvodcem představujícím zajímavá místa a lokality v naší zemi, spojené s vodou. A významná část publikace je věnována právě Zlínskému kraji.
Na zhruba 200 stranách je popsáno devadesát výletů podél vodních toků, výprav k přehradám, rybníkům nebo dalším zajímavým místům spojeným s vodou. Publikace představuje místa veřejně známá a hojně navštěvovaná, ale také ta utajená zrakům a krokům většího počtu lidí.
Je vybavena bohatou fotodokumentací, jednotlivé výlety jsou vybaveny itinerářem s trasami formou QR kódů. Čtenáři mají záruku zasvěceného a poutavého ztvárnění vycházejícího z toho, že všechna místa autor osobně navštívil, v poklidu se jimi prošel, nebo je naopak musel překonat s vyšší mírou adrenalinu například lezením po skalách nad korytem řeky, případně lezením přes překážky a broděním v rozvodněných tocích.
Chřiby: kraj bukových lesů, pramenů a studánek
Několik tipů na vodní výlety se zaměřuje na Chřiby, které jsou popsány jako krajina studánek, hlubokých bukových lesů zářících na jaře a při počátku léta živě zelenou barvou, pramenišť několika řek nebo rozhleden vybízejících k výhledu do krásně zvlněné krajiny.
„Chřiby jsou skvělé místo pro výlet nejen k vodě. Pro místní hluboké bukové lesy je typická poměrně velká četnost studánek různé vydatnosti i kvality vody. Na poměrně malém prostoru a v relativně nenáročném terénu i pro průměrně zdatné poutníky narazíme na působivé skalní útvary, památky historického osídlení (Hora svatého Klimenta, hrady Buchlov, Cimburk a Střílky, hraniční kameny mezi jednotlivými panstvími), ale i technického pokroku (nedobudovaná dálnice), řadu rozhleden (Salaš, Brdo), sakrální památky (Koryčanská kaple, svatá Barbora u Buchlova), ale také říčky, potůčky a zmiňované studánky,“ píše se v knize.
Autor se vydává z Koryčan ke stejnojmenné nádrži. Cestou míjí Gorazdovu studánku, Horu svatého Klimenta, Kazatelny, hrad Cimburk a řadu studánek v bukových lesích. Putuje ale také bučinou z Bunče na Brdo kolem několika studánek i pozůstatků nedobudované dálnice. Kolem toku Salašky popisuje také úchvatný výhled ze stejnojmenné rozhledny na část pohoří.
Kniha upozorňuje také na turisticky pozapomenuté lokalitu, která je nechána přírodnímu vývoji, ačkoliv na opačné straně údolí se monumentálně tyčí turisticky hojně navštěvovaný hrad Buchlov. Holý vrch je místo bývalého pravěkého hradiště, ale také úžasných přírodních hodnot v podobě dubovo-bukového pralesa nebo míst spojených s vodou, jako jsou Kamenná studánka nebo Dlouhá řeka.
Do kraje svatého Hostýna
Kniha nás přivádí také do Vsetínsko-hostýnských vrchů a vede nás proti proudu Rosošného potoka z Rajnochovic k Tesáku s ikonickou – v době vzniku ještě nevyhořelou – chatou. Provádí nás přírodní rezervací Čerňava a Sochová, ale také kolem klauz sloužících v minulosti k plavení dřeva nebo Teodorova pramene.
„V blízkosti tradiční turistické chaty, o jejímž vyhoření jsme se dozvěděli při finalizaci této knihy, leží vodní plocha, o níž byste na první pohled netušili, že se jedná o přírodní památku Nádrž Tesák. Zarostlá betonová nádrž v nadmořské výšce 690 metrů o rozměrech 17 krát 33 metrů a maximální hloubce jeden a půl, jejímž původní účelem byla pravděpodobně protipožární ochrana a možná koupání, představuje místo výskytu chráněného čolka horského a čolka karpatského stejně jako dalších obojživelníků. Populace čolků podle přírodovědců v daném biotopu dosahují až stovky jedinců,“ jak je dnes zřejmé, bývalá nádrž a v současnosti přírodní památka tragédii bohužel nezabránily.
K valašským přehradám
Zlínský kraj je také regionem zajímavých přehrad. Ať již se jedná o historickou a památkově chráněnou Bystřičku, nebo Karolínku sloužící jako klíčový zdroj pro výrobu pitné vody na Vsetínsku v samém srdci Valašska.
Ostatně Bystřička z roku 1912 je vůbec nejstarším vodním dílem svého typu v povodí Moravy nad soutokem s Dyjí. „Vzhledem k debatě aktuální i pro dnešní dobu je zajímavostí, že se primárně počítalo s tím, že bude jedním ze zdrojů vody pro plánovaný Dunajsko – Oderský průplav, který nakonec vybudován nebyl,“ uvádí knižní průvodce.
Autor stoupá nad Karolinka na hřeben proti proudu Stanovnice až do míst, kde zemi historicky strážili portáši. „Dojmy, které na nás krajina zanechá, záleží kromě našeho citového rozpoložení také na počasí. Masiv Beskyd, který se tyčí nad přehradou, působí spolu s kulturní valašskou krajinou při slunečném počasí malebně, jindy ale také zadumavě, smutně, melancholicky nebo hrozivě. Zřejmé jsou ve valašské krajině i při strmosti svahů a náročnosti terénu stopy práce člověka, který ji zde po staletí ke své obživě vykonával,“ popisuje autor.
Kniha ukazuje, že putování za vodou je dobrodružstvím. Kromě samotného vodního prvku autor často reflektuje příběhy, historii a reálie daného místa. Pokouší se zachytit jeho ducha a atmosféru.
Kniha je strukturována do kapitol dle jednotlivých krajů České republiky. Pozornost je věnována pouze místům a lokalitám, které měl autor sám možnost prozkoumat.
„Jsem přesvědčen, že kniha přinese těm, kteří ji otevřou radost, potěšení a bude jim inspirací k výletům. Voda a naše země si to zaslouží,“ uzavírá Síbrt.
Knihu lze objednávat na putovanizavodou@seznam.cz za 329 korun včetně dopravy.