Na titulní straně je zachycen rekonstruovaný zemní vodojem Žerčice. V úvodním článku Osm let bez chemické dezinfekce popisují jeho Tomáš Žitný a František Klouček přechod skupinového vodovodu Mladá Boleslav na bezchemický provoz. Projekt popisují od počátku v roce 2012 až po současnost.
Tomáš Žitný v příspěvku Regionální projekt Odkanalizování obcí v povodí Jizery je před dokončením upozorňuje na to, že Středočeský kraj má druhý nejnižší počet obyvatel připojených ke splaškové kanalizaci. Popisuje projekt, který k ní na Mladoboleslavsku připojí téměř dva tisíce domů.
Neplánované technologické a stavební opravě vyhnívacích nádrží, které prošly před pěti lety kompletní rekonstrukcí, se Miloš Kafluk věnuje ve článku Oprava vyhnívacích nádrží na ČOV II v Mladé Boleslavi Podlázkách.
Projekt úplné obnovy vrtů zásobujících 70 000 obyvatel kvalitní podzemní vodou, která nepotřebuje chemickou úpravu, popisuje v příspěvku Zahájení obnovy vrtů v prameništi Rečkov skupinového vodovodu Mladá Boleslav Lenka Vojtěchová.
Autorský tým Vilém Žák, Michaela Vojtěchovská Šrámková, Želmíra Macková, Radek Hospodka a Jiří Paul v článku Tři dekády systematického poklesu ztrát vody v ČR popisují významný pokrok, kterého Česká republika dosáhla v posledních třiceti letech a díky němuž patří v Evropské unii k lepšímu průměru.
Josef Nepovím ve 2. díle článku K problematice placení stočného za odvádění srážkových vod pokračuje v rozboru právních norem, které upřesňují definici ploch, jichž se týká osvobození od plateb stočného pro zoologické zahrady, veřejná i neveřejná pohřebiště a případně u nemovitostí určených primárně k bydlení. Popisuje také způsob výpočtu stočného z ploch, které osvobozeny nejsou.
K červnové konferenci Vodárenská infrastruktura a její financování se vrací zpráva Ivany Weinzettlové-Jungové. K tématům akce patřila atomizace oboru, revize cenové regulace z roku 2021 a z ní vyplývající změny pro obor nebo nadregionální spolupráce při zajišťování dodávek vody.
V rubrice Z regionů přinášíme informace o aktuálních projektech a aktivitách společností Vodárny a kanalizace Karlovy Vary, Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava, ČEVAK, Vodárny Kladno – Mělník, Ostravské vodárny a kanalizace, Brněnské vodárny a kanalizace, Vodárenská akciová společnost, Pražské vodovody a kanalizace.
Filip Wanner v článku Taxonomie EU a obor VaK popisuje legislativní rámec pro evropskou taxonomii, která v následujících letech výrazně ovlivní činnost vodohospodářských společností.
Přehled obsahu čísla naleznete zde.
Zdroj: SOVAK ČR