Václav Gargulák nastoupil do funkce generálního ředitele Povodí Moravy na konci března. Během prvních týdnů se seznámil s novým kolektivem, agendou, ale také s velkou vodou, která se prohnala přes území spravované státním podnikem. V plném znění publikujeme rozhovor, který byl zveřejněn ve firemním časopisu Povodí Moravy – Zpravodaji o vodě. Ptal se mluvčí podniku Petr Chmelař.
Pane řediteli, co pro Vás znamená voda?
Voda je to, co máme v přírodě nejcennějšího. Provází nás na každém kroku. Je to zdroj života a nekonečné změny a dynamiky v přírodě. Myslím si, že čím dál tím více poznáváme, jak je nenahraditelná a jak si jí musíme více vážit. S vodou jsem spojený už od dětství. Když jsem vyrůstal, tak hrou v potoce jsme se jako malí kluci bavili velmi často. Vedle koupání a chytání pstruhů do rukou můžu s nadsázkou říct, že jsme se věnovali také vodnímu stavitelství, kdy jsme vytvářeli v potoce hráze tak, aby nám vystoupala voda, ve které jsme se pak koupali. To už je ale téměř 50 let zpátky. V tu dobu byla voda v potoce ještě čistá. Vzpomínám si, jak jsme v lese čistili studánky, ze kterých se dalo bez obav napít. Takže voda mě provází od dětství, kdy pro mě byla nejen zdrojem zábavy, ale také poznání. Voda pro mě představuje to nejkrásnější v krajině, je základem každého života.
V poslední době stále častěji hovoříme o hydrologických extrémech. Povodně jsou viditelné a je těžké si jich nevšimnout. Sucho představuje mnohem spletitější problém. Jak jste vnímal problematiku sucha v době, kdy jste nebyl generálním ředitelem Povodí Moravy?
Velmi dobře jsem si všímal toho, jak v posledních letech ubylo vody v místech, kde jsem celý život žil. To je věc, která znepokojuje každého, kdo pozoruje a vnímá prostředí kolem sebe. Navíc sami doma jsme si museli kvůli nízké hladině podzemní vody prohloubit vlastní studnu. A samozřejmě, když se potom objeví přívalové deště, které jenom protečou a nic je nezadrží a po kterých se sucho opět naplno projeví, člověk začne vnímat, že sucho není jen závažný, ale také komplexní problém.
Takže jste problematiku sucha registroval?
Ano myslím si, že vnímání sucha je odlišné u nás, co žijeme na venkově, kdy naše dodávky vody jsou zajišťovány ne vždy vodovody, jak je tomu ve městech. Stejně tak je odlišná samotná potřeba vody. Takže v tomto ohledu se více – a teď si troufnu hovořit za všechny naše sousedy – obáváme sucha, než povodní.
Opačným hydrologickým extrémem jsou povodně. Vzpomenete si, co jste dělal v červenci 1997?
V době katastrofálních povodní na Moravě jsem byl mimo Českou republiku. Vracel jsem se s rodinou ze zahraničí domů, kde bylo vše po povodni. Nicméně vesnice, kde bydlím, je na kopci a povodeň nás tedy nezasáhla. Míra okolní zátopy byla opravdu velká. Takže samotnou povodeň v 97. roce jsem nezažil a ten průběh jsem sledoval ze zahraničí prostřednictvím zpráv od známých a viděl její následky.
V pozici generálního ředitele jste už ale povodně zažil na přelomu dubna a května. Jak jste tuto situaci prožíval?
Informace o zvýšených stavech na tocích jsem vnímal s nervozitou. Naštěstí se všechno v rámci našeho povodí obešlo bez závažnějších škod. Situaci významně pomohlo zmírnit zachycení vody ve vodních nádržích a řízení odtoku na vodních dílech. Pro mě byla tato událost velmi poučná a musím velmi ocenit, jak profesionální zázemí a skvělé odborníky v tomto ohledu na Povodí Moravy máme.
To riziko nakonec nebylo tak velké. Byl jste klidný?
K těmto situacím je třeba chovat velký respekt. Obecně při povodních člověk v první řadě doufá, že nedojde k ohrožení životů či zdraví lidí, v druhé pak k žádným rozsáhlým škodám. V tomto ohledu jsem samozřejmě nervózní byl, protože ten průběh mohl být mnohem horší. Naštěstí nebyl, za což jsem velmi rád. Jako zástupce správce toků v povodí Moravy musím říct, že si všichni naši zaměstnanci v zasažené oblasti vedli velmi dobře a obětavě.
Takže z Vašeho pohledu je v tomto naše silná stránka. Jaké jsou ty další?
Povodí Moravy je podnik, jehož nejsilnější stránkou je, že je plný nadšených lidí, kteří mají svoji práci rádi, kteří mají rádi vodu. Jsou tu lidé, kteří dokonce pracují pro Povodí Moravy více jak třicet let a pořád jsou plní nadšení. Ale jsou i další silné stránky: máme profesionální dispečink, správu povodí, stejně tak naše závody odvádějí skvělou práci. Jako správce vodních děl a vodních toků máme hodně zkušeností a také dlouhou tradici, která nás zavazuje.
Tak to jsou silné stránky. Co ty slabé?
Je málo slabin, které bych mohl vyjmenovat. Vesměs vnímám především řadu předností. A co se týče slabin, tak to jsou maličkosti, které se nám určitě podaří v krátké době odstranit.
V současné době probíhá realizace řady významných akcí: výstavba PPO, rekonstrukce vodních děl, příprava na výstavbu nových nádrží. Jaké jsou priority a jak vnímáte dosavadní přípravu na tyto akce?
Veřejností velmi vítanou akcí jsou připravované úpravy Baťova kanálu. Ten představuje jednu z perel Povodí Moravy, protože jej každoročně navštěvují desítky tisíc turistů. V tomto jsme jako firma velmi dobře viditelní. Připravujeme významné úpravy opevnění vodní cesty, a to i v místech, ve kterých lze provádět stavební práce pouze mimo plavební sezonu. Z tohoto hlediska musíme vše stihnout v rekordně krátké době, abychom nijak neomezili začátek příští plavební sezóny. Tato akce pro nás představuje velkou výzvu, protože v příštím roce budeme slavit 80. výročí uvedení Baťova kanálu do provozu. Chceme, aby bylo všude vidět, že Povodí Moravy je dobrý hospodář, který řádně pečuje o tuto technickou památku a turistickou atrakci.
A další akce?
Jednou z nejvýznamnějších akcí z protipovodňových opatření je výstavba PPO Olomouc. Připravujeme také rekonstrukce a modernizace vodních nádrží Boskovice a Letovice. Aktuálně probíhá stavba protipovodňových opatření v Břeclavi, Přerově, ve Svitavách a mohl bych jmenovat řadu dalších, na kterých aktivně pracujeme. Snažíme se dohnat ztrátu v přípravě na realizaci PPO z loňského roku a také se zaměřujeme na úpravy drobných vodních toků, kdy jsme se v loňském roce věnovali přípravě a nepodařilo se nám zahájit tolik akcí, jak bychom si přáli.
Hodně se hovoří o přípravě vodních nádrží Skalička a Vlachovice. Tam probíhá příprava jak?
Obě dvě nádrže jsou odlišné. Příprava Vlachovic probíhá v oblasti, kde lidé dlouhodobě trpí nedostatkem vody, tady jsme na stejné vlně s místními samosprávami a občany, kteří výstavbu vodního díla podporují. Pravidelně spolu komunikujeme a hledáme shodu. Musím říct, že vše probíhá dle časového plánu. Pokud jde o Skaličku, tak tady je situace komplikovanější. Zde se ze strany ekologických hnutí objevily připomínky k navrženým řešením, proto dnes máme už celkem pět různých variant vodního díla Skalička. Takže teď nově prověřujeme také možnosti boční nádrže. Ze všech variant se bude muset vybrat ta nejlepší a pro všechny přijatelná varianta tohoto vodního díla.
Baťův kanál slaví v příštím roce 80. výročí. Máte v plánu nějakou významnou akci k tomuto výročí?
Určitě. Pro příští rok budeme chtít zajistit informace pro návštěvníky, aby se dověděli, o jak unikátní plavební cestu a jedinečný biotop se jedná. Baťův kanál je nejen plavba, ale nespočet zajímavých věcí okolo, které jsou doslova připravené na talíři a stačí si jich pouze všimnout. Myslím, že Baťův kanál je pro Povodí Moravy nejcennější nástroj, jak vychovávat a vzdělávat budoucí generace o významu a důležitosti vody jako takové. Proto jsem ho zmínil mezi prioritami. Právě na Baťově kanále máme velkou příležitost vysvětlit, co všechno jako správce povodí Moravy děláme a jak je to důležité.
Vy jste vystudoval veterinární lékařství. Pracoval jste někdy jako praktický veterinární lékař?
Ano, již průběhu studia a pak po studiu jsem pracoval v běžné veterinární praxi. Té jsem se věnoval čtyři roky, poté jsem fonendoskop pověsil na hřebík a začal se věnovat managementu a podnikání.
Za sebou máte již několik týdnů ve funkci generálního ředitele. Naplnila se Vaše očekávání v souvislosti s výkonem této funkce?
Je to fantastická práce a hrozně mě baví. Jestli mě něco překvapilo, tak je to složitost administrace některých procesů, která je formálnější, a je třeba projít více stupňů schvalovacího procesu, než je v běžném byznyse obvyklé. Ale samozřejmě chápu význam a logiku těchto kroků, protože jako správce státního majetku musíme být transparentní a nesmíme zavdat důvod k jakýmkoliv pochybnostem o našem hospodaření. Je dobře, že moji spolupracovníci na Povodí Moravy mají hodně zkušeností. Společně totiž vytváříme tým, ve kterém – a o tom jsem pevně přesvědčen – spojení odbornosti a managementu nás posune mezi ty nejlepší. V této různorodosti a schopnosti zamýšlet se nad věcmi z jiného úhlu pohledu spatřuji velkou výhodu, nikoliv hranice.
Plánujete jako generální ředitel nějaké zásadní změny, které by se mohly dotknout zaměstnanců Povodí Moravy? Dojde k restrukturalizaci, plánujete změny?
Především neplánuji žádné změny, které by měly existenčně zasáhnout naše spolupracovníky. Podnik neznám tak dokonale, abych mohl zodpovědně provést nějaké zásadní restrukturalizace. A nemyslím si, že by je podnik urgentně potřeboval. V současnosti se zaměřuji na to, abych poznal, jak závody, provozy, úseky a útvary fungují. Chci pochopit, jak lidé v podniku spolupracují. Pokud přijdou v budoucnu nějaké organizační změny, pak až po pečlivém zvážení a přípravě. A určitě pouze za předpokladu, že podnik pak bude fungovat efektivněji a rozhodovací procesy budou transparentnější a jasnější.
Foto: www.pmo.cz