Kladská Nisa (Nysa Kłodzka) pramení pod vrcholem Klepáče kousek od česko-polských hranic v masivu Králického Sněžníku. Její téměř dvě stě kilometrů dlouhý tok končí ve vodách Odry zhruba 20 kilometrů severozápadně od města Opole a jedním z jejích nejvýznamnějších přítoků. Vyrazili jsme k řece do Kladské kotliny mezi Králickým Sněžníkem a Orlickými horami – Górami Bystrzyckiemi.
Bystrzyca Kłodzka, u níž se do Nysy vlévá Bystrzyca a Pławna, je historické město se zachovaným středověkým prostorovým uspořádáním a částí hradeb a opevnění. Určitě stojí za návštěvu. Nicméně malebnost, jak ji známe z Telče či Českého Krumlova, nebo dalších historických center v naší zemi, zde nehledejme. Město působí přes řadu zajímavých historických budov – v první řadě je třeba zmínit radnici a systém hradeb a souvisejícího opevnění – poněkud zanedbaně. Řeka obtéká historické centrum z jihozápadu a tvořila jednu z přirozených bariér pro osídlení na ochozu nad ní. Tvar jádra města byl zachován, jen byly původní budovy nahrazeny novou zástavbou, která místy působí poněkud neuspořádaně, ale především zanedbaně a neopraveně, což platí i pro v jádru gotické nebo renesanční domy.
Nysa dále pokračuje na sever a patnáct kilometrů severně od Bystrzyce na ní bylo založeno centrum celého regionu – Kłlodzo. Město má bohatou historii ovlivněnou českým, polským i německým vlivem. Ostatně, ne nadarmo se někdy označuje jako Malá Praha.
Atmosféra města, kterému dominuje mohutná pevnost tyčící se nad historickým centrem, a výrazněji ji určuje původně gotický chrám Nejsvětější Panny Marie, jehož iniciátorem byl první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic, a v neposlední řadě radnice na historickém náměstí a blízký klášter františkánů, je úchvatná. Stejně jako v případě Bystrzyce by řada domů v historickém centru vyžadovala opravu, nicméně velká část objektů je postupně opravována se snahou o zachování historického charakteru. Ve městě žije 27 tisíc lidí, první zmínka o městě pochází od Kosmy.
Voda má pro charakter města zásadní význam. Nysa z východu ohraničuje historickou část Kłodzka, necelý kilometr na jih od něj byl u mohutného jezu vybudovaný náhon Młynówka. Tím se fakticky část města ocitla na ostrově, který byl pojmenován jako Písečný s ohledem na to, že voda přinášela při zvýšeném průtoku písek a štěrk do centra. Na ostrově se ocitl například mohutný Kostel Panny Marie Růžencové s klášterem františkánů. Celý komplex původně gotických budov, které byly postupně přestavěny do barokního stylu a vnitřní vybavení pochází z 19. století, je citlivě opravený.
Při procházce podél Nysy od místa, kde vzniká Młynówka, směrem k centru, budeme mít Kłodzko jako na dlani. Zachovalé panorama historického uspořádání města s dominantou v podobě barokní pevnosti je velmi působivé.
V blízkosti kostela se nachází jeden za symbolů města. Młynówku zde můžeme překročit po gotickém mostě se čtyřmi oblouky, o němž se jako o novém mostě dozvídáme již v roce 1390. Na mostě najdeme šest barokních sousoší (Pieta, Kalvárie s Mariá Magdalénou u Kristových nohou, korunování Panny Marie, svatého Václava, svatého Jana Nepomuckého a svatého Františka Xavera s trojicí morových pacientů). Když stoupáme od mostu do kopce směrem k náměstí a otočíme se zpět, otevře se před námi krásný výhled na most a zmiňovaný chrám s klášterem v pozadí. Okolí Młynówky je pěkně upravené jako poklidná odpočinková lokalita. Náhon se do Nysy vrací pár set metrů nad centrem města u Kostela svatého Vojtěcha Jiří s přilehlým klášterem klarisek.
