Povodí Odry: Štěrkonosné toky udržujeme přírodě blízkým způsobem

Štěrkonosné toky vyžadují zvláštní údržbu a podnik usiluje o to, aby provozní zásahy, kterými musí zabezpečit průtočnost těchto vodních toků, byly co nejšetrnější k životnímu prostředí. Vodohospodáři provedli za posledních pět let údržbu štěrkových lavic ve 29 profilech toků Ostravice, Olše, Morávky a dalších o celkovém objemu 55 tisíc kubíků štěrků za zhruba 18,4 milionu.

„Po průchodu velké vody se v říčním korytě vytvářejí štěrkové náplavy, a to převážně na obdobných místech. Povodňové průtoky následně tento více či méně rovnovážný stav periodicky nepravidelně narušují. Vzniká určitý fenomén štěrkových lavic, kdy na jedné straně velké průtoky nánosy odstraňují a posouvají dále po toku, na straně druhé dochází po kulminaci na sestupné povodňové vlně k jejich usazování a opětovnému vytváření nových nánosů. Takto nově vytvořené sterilní biotopy z usazených sedimentů prospívají některým chráněným druhům rostlin např. třtině pobřežní a vzácným druhům dřevin z rodu vrb jako jsou vrba šedá a lýkovcová,“ vysvětlil technický ředitel Povodí Odry Břetislav Tureček.

Po určité době podle něj nastává ekologicky významné období přirozeného vývoje (sukcese), kdy lavice postupně zarůstají bylinnou vegetací a dřevinami z náletů (vzduchem roznášených semen stromů a keřů). „Tento stav je však nepříznivý jak z důvodu snížené kapacity průtočného profilu toku, tak z důvodu, že dřevinný nálet kořeny brání posunu a pohybu štěrkových lavic, a tak výrazně snižuje stupeň protipovodňové ochrany. V případě uvolnění dřevin za povodně se navíc mohou vytvářet nahodilé zátarasy, a tak rovněž ohrožovat ochranu okolí řek před povodněmi,“ uvedl dále Tureček.

Jak dále informovalo Povodí Odry, na Olši a na Ostravici v nezastavěných částech měst a obcí bývají takto ponechané podél břehů asi třímetrové vegetační pásy neupravených štěrkových lavic včetně náletových dřevin, které jsou pravidelně udržované zmlazováním po dosažení výšky asi pěti až šesti metrů. Jinou formou údržby štěrkových lavic je podle vodohospodářů takzvané povodňování, kdy na základě predikce průtoků a přehledu o povodňových stavech v příslušném povodí je možné přistoupit na sestupné povodňové větvi k posílení povodňových průtoků zvýšeným odtokem z nádrže, který zajistí posunutí štěrkových lavic a jejich přirozený vývoj a uvedení do inertního stavu.

„Tyto úpravy štěrkových lavic přírodě blízkým způsobem řeší jak požadavek na ochranu proti povodním a zachování současného stupně povodňové ochrany, tak ponechává podstatnou část štěrkové lavice v toku v inertním stavu jako významný biotop a základní prvek ekologické stability štěrkonosných toků karpatského typu,“ uzavřel Břetislav Tureček.