NP Šumava obnovil rašeliniště na 700 hektarech

Projekt, který Národní park Šumava zahájil na konci roku 2018, je v polovině. Celkem podle České televize plánuje obnovit čtyřicet sedm rašelinišť a pramenišť s plochou přes dva tisíce hektarů, čtyři lokality jsou v Bavorském lese.

„Program za 150 milionů podporuje evropský program LIFE a ministerstvo životního prostředí. Ročně se obnoví několik pramenišť a až dvě stě hektarů rašelinišť,“ řekl mluvčí národního parku Jan Dvořák. Park sanuje například lokality Jezerní slať, Mrtvý luh a Novosvětské slatě u Borových Lad. Jak dále připomněla Česká televize, mokřady na Šumavě byly do konce osmdesátých let dvacátého století odvodňovány a vysušovány kvůli vyšší produkci dřeva a zesílení zemědělského hospodaření, v posledních letech i kvůli počasí.

17 kilometrů napřímených potoků

„Stejně jako v roce 2020 byla hlavní obnova pramenišť a drobných potoků. Letos jsme poprvé začali ve větší míře uvolňovat potoky z drenážního potrubí a vracet je zpátky na povrch,“ uvedl mluvčí. Do původních zvlněných tras se za dva roky vrátilo 17 kilometrů napřímených potoků. „Obnovili jsme například pravděpodobně největší vysušené prameniště v údolí Křemelné u bývalé osady Skelná neboli Glaserwald. Až tři metry hluboké kanály zde byly zablokovány a zasypány zeminou. Vyvěrající voda byla vrácena zpátky na povrch. Z prameniště dnes vytéká přírodní potůček klikatou cestou do řeky,“ řekla garantka projektu Iva Bufková ze Správy NPŠ.

Každý rok se obnoví zhruba šest pramenišť. „Před revitalizací jsou některé lokality vysušené do takové míry, že na vodu v mokřadu se narazí až metr i níže pod povrchem,“ řekla Bufková. Do obnovených míst se vrací původní flóra a fauna. „V meandru revitalizovaného potoka pod obcí Pěkná se objevil na Šumavě velmi vzácný chřástal vodní. Mokřady obsazuje mizející bekasina otavní. Data také ukazují, jak mohou pomoci tlumit přehřívání krajiny v období sucha, což může být přínosem hlavně pro zemědělce i další hospodáře,“ doplnil Linhart.

Příroda na Šumavě se uzdravuje

Šumavská krajina postižená gradacemi kůrovce před 25 nebo 10 lety se nestala pouští. Naopak, ekosystémy horského lesa jsou stále zdravější. A odumřelé smrky k ozdravování výrazně pomáhají, uvedla před několika týdny Správa NP Šumava. Důkazem ozdravného procesu je například návrat pstruhů obecných do jezera Laka.

Přitom lesní porosty na hoře Plesná, která se nad jezerem tyčí, byly silně ovlivněny gradacemi kůrovce. První z nich, podpořená kyselými dešti, přišla v roce 1996, a protože se tu kůrovcem napadené smrky kácely, proředěný les se stal labilním. To zesílilo dopad vichřic v letech 1998 a 2003, ale nejvíce orkánu Kyrill, který v roce 2007 vyvrátil velké plochy lesů. Z nich kolem roku 2010 gradoval kůrovec.