Vodní elektrárny ČEZ zvýšily výrobu

Vodní elektrárny energetické skupiny ČEZ v prvním pololetí zvýšily výrobu meziročně o 68 procent na 684 gigawatthodin (GWh), přičemž růst táhly především velké elektrárny s výkonem nad 100 megawatt. Do údajů nejsou započítány přečerpávací elektrárny. Informoval o tom portál oenergetice.cz.

V příštích letech chce ČEZ postavit nové obnovitelné zdroje s celkovým výkonem šest gigawatt. „Díky produkci vodních zdrojů se nemuselo spálit 528 000 tun uhlí a vypustit do ovzduší 495 000 tun oxidu uhličitého. Právě takové dopady by si vyžádala výroba stejného množství energie v klasických elektrárnách. Objem energie z těchto zelených zdrojů pokryje pololetní spotřebu 390 000 českých domácností,“ uvedl člen představenstva ČEZ Jan Kalina. Pořadí podle výroby v jednotlivých elektrárnách vévodil Orlík (170,1 GWh), následovaly Slapy (151 GWh), Lipno I (60,7 GWh) a Střekov (54,6 GWh).

Ačkoliv v České republice nejsou přírodní poměry pro budování velkých vodních energetických děl ideální, hrají v rámci obnovitelných zdrojů u nás vodní elektrárny primární roli. Významným posláním vodních elektráren v ČR je sloužit jako doplňkový zdroj výroby elektřiny, a využívat především schopnosti rychlého najetí na velký výkon, a tedy operativního vyrovnání okamžité bilance v soustavě ČR. Všechny velké vodní elektrárny, s výjimkou Dalešic, Mohelna a Dlouhých Strání, jsou situovány na toku Vltavy, kde tvoří kaskádový systém – Vltavskou kaskádu. Provoz je automatický a jsou řízeny z centrálního dispečinku ve Štěchovicích.