Stát investoval v letech 2013 až 2020 z evropských peněz a ze státního rozpočtu 2,7 miliardy korun na monitoring stavu vody a modernizaci technologií v úpravnách, přesto se kvalita povrchových ani podzemních vod nezlepšila. Někde se dokonce zvýšil výskyt pesticidních a dusíkatých látek, což se promítlo do zdrojů vody. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).
Se závěry NKÚ nesouhlasí ministerstvo zemědělství. Podle něj jsou totiž zkreslené a kvalita pitné vody v ČR je na vysoké úrovni a pro zdraví lidí bezpečná, sdělil mluvčí resortu Vojtěch Bílý. Úřad prověřoval peníze vydané na opatření, která mají zajistit udržitelnou kvalitu vod a minimalizovat znečištění způsobované zemědělstvím a na základě toho sdělil, že stát vydává miliardy z peněz EU na modernizaci technologií v úpravnách, což ale neřeší příčiny znečištění.
Špatná zpětná vazba ze strany ministerstva?
NKÚ dále informoval, že hlavním znečišťovatelem vody pesticidními a dusíkatými látkami je zemědělství. Ministerstvo podle úřadu jen formálně a u zlomku zemědělců kontroluje dodržování takzvaných zásad integrované ochrany rostlin, které mají snížit rizika a omezit vliv používání pesticidů na lidské zdraví a životní prostředí. „Je třeba odmítnout, že se kvalita povrchových a podzemních vod v ČR zhoršovala a zvyšovalo se množství pesticidů ve vodě. Jde o hrubé nepochopení a dezinterpretaci údajů o výskytu těchto látek ve vodách, kdy nelze sledovat pouze absolutní hodnoty o jejich výskytu,“ reagovalo na zjištění NKÚ ministerstvo zemědělství.
Ministerstvo vyvrací i další závěry
Ministerstvo rovněž nesouhlasí se závěrem, že neřeší příčiny znečištění vod a dostatečně nemotivuje zemědělce snižovat používané množství pesticidů a hnojiv. Podle mluvčího Bílého za posledních deset let klesla spotřeba přípravků na ochranu rostlin o více než třicet procent. NKÚ uvedl, že stát nemá přesné a aktuální informace o tom, jaká je v zemědělství skutečná spotřeba pesticidů a hnojiv, a povinná elektronická evidence neexistuje. Reakce ministerstva zněla, že každý zemědělec ale musí vést evidenci spotřeby, což v praxi kontroluje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský.
Minimální reálný dopad investic?
Závěrem úřad doplnil, že ministerstva zemědělství, životního prostředí a zdravotnictví přitom vytvořily ke zlepšení stavu vod a změně dosavadního postupu zemědělců dva na sebe navazující národní akční plány, na jejichž opatření šlo 65 milionů korun. „Většinou se však jednalo o formální podpůrná opatření, jejichž reálný dopad na zlepšení kvality vod byl zanedbatelný,“ doplnil NKÚ.
Zdroj: Česká televize