Kolem studánek k baroknímu poutnímu místu

blank

Křemešník na Pelhřimovsku tvoří významnou dominantu jižní části Vysočiny. Kdo se vypraví k poutnímu místu, rozhledně a rekreačnímu areálu na vrcholu ve výšce 765 metrů nad mořem například z Proseče pod Křemešníkem narazí zhruba v půli cesty na zelené turistické značce na Stříbrnou studánku v blízkosti přírodní památky Ivaniny rybníčky. Studánka je vyhledávaným místem nejen pro lidi z blízkého okolí, kteří sem chodí – či spíše jezdí – s lahvemi a barely pro údajně zázračnou vodu, která má pravděpodobně původ ve stříbrných křemešnických štolách. Studánka bývá obvykle poměrně vydatná.
Zhruba o kilometr dál přímo pod křížovou cestou na vrchol Křemešníku narazíte na Zázračnou studánku. Její pramen obvykle začne vyvěrat v okolí Vánoc a vysychá v létě – dle aktuálních podmínek v daném roce. Voda obsahuje stopy stříbra, je mírně radioaktivní. Nad zázračným pramenem byla vybudována kaple. Je barokní s půlkruhovým portálem a trojúhelníkovým štítem s reliéfem Křest Páně v Jordánu od Františka Bílka.
Křížová cesta nad studánkou nás přivede až ke Kostelu Nejsvětější Trojice na vrcholu Křemešníku. Původně zde od poloviny 16. století stála dřevěná kaple, která přestávala kapacitně oblíbenému poutnímu místu stačit. Proto vznikla v polovině 18. století současná barokní verze areálu. Málo známá je skutečnost, že v areálu byla na konci 18. století vybudována dřevěná škola, která byla v polovině 19. století rozšířena na novou kamennou budovu. Docházely sem děti z širokého okolí a v roce 1882 jejich počet přesáhl 200.
Na vrcholu Křemešníku je rozhledna Pípalka, z níž je při dobré viditelnosti krásný výhled nejen na jih Vysočiny. Konstrukce je ocelová, vysoká více než 50 metrů a postavena byla v roce 1993.
Občerstvit, případně ubytovat se můžete v Hotelu Křemešník. Prostranství před ním stráží dřevěná socha Poutníka.

Foto: Marek Síbrt

 

Scroll to Top