Před 79 byla vypálena obec Ležáky a její obyvatelé zavražděni jako odplata za to, že v ní byla ukrývána vysílačka parašutistické skupiny Silver A, která spolupracovala na atentátu na zatupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. 33 dospělých bylo ten den po převozu do Pardubic zastřeleno, 11 dětí skončilo v plynových komorách v Chelmnu nad Nerem (více například zde). Přežily dvě dívky odeslané na převýchovu do Říše.
Osu údolí, z jehož návštěvy mrazí i během horských letních dnů, tvoří říčka Ležák, jejíž tok pokračuje dál až k Hrochově Týnci, kde se vlévá do Novohradky. Lávka přes říčku směřuje k šesti Hrobodomům, jak jsou pojmenovány památníky s žulovými náhrobky navržené architektem L. Žákem. Stojí na místech budov zničených nacisty během jejich řádění. Žulové náhrobky v blízkosti připomínají také jednotlivé oběti.
V údolí je řada dalších pietních míst jako například Kniha obětí v blízkosti bývalého lomu, žulový pomník z roku 1945 nebo kamenná deska u silnice. Lokalita je celoročně přístupná.
Mezi lomem a rybníkem Ležák bylo vybudováno muzeum s celoroční expozicí o ležácké tragédii. Místo lze určitě doporučit k návštěvě. Zážitek je to díky koncepci expozice mrazivý.
Na to vše zhlíží zadumaná vodní plocha rybníku Ležák – dnes slouží především rybářům. U jeho hráze jsou vybudované pomníky dalších dvou obětí masakru, pod ní pak stojí další Hrobodům na místě bývalého Švandova mlýna. Dvě dcery mlynářova švagra Josefa Šťulíka byly jedinými osobami, které vypálení a následný masakr obce přežily.
Foto: Marek Síbrt
