Voda z Moravskoslezského kraje na Hanou?

Plány ministerstva zemědělství říkají, že zhruba 50 kilometrů dlouhé vodovodní potrubí vedené ze Slezské Harty nebo Kružberka by mohlo dodávat na Hanou pitnou i užitkovou vodu. Již loni na podzim vláda odsouhlasila zahájení projekčních prací na reálnosti vybudování přivaděče za dvě miliardy korun. Do konce června má Povodí Odry předložit projekční analýzu s vyhodnocenými variantami řešení investičního záměru. Tématem se zabýval Deník.

„Na daném úkolu intenzivně pracujeme, aby bylo zadání vlády naplněno. Rozpracování záměru do variant, včetně cenové náročnosti, a celkového hodnocení předložíme v termínu. K variantám se Povodí Odry nebude zatím vyjadřovat. Vše včas předáme ministerstvu zemědělství, které, potažmo vláda bude rozhodovat,“ sdělila mluvčí podniku Šárka Vlčková.

Čtyři možné varianty přivaděče

Čtyři varianty přivaděče vody na Olomoucko a Přerovsko již byly zástupcům samospráv představeny v uplynulých dnech v Ostravě. Dvě by vedly novou trasu směrem ke Šternberku a dvě varianty probíhají cestou posílení již existujícího přivaděče směrem na Přerovsko. „Až nyní se můžeme bavit o konkrétních řešení, jejich předpokládaných nákladech, a to jak investičních, tak provozních. V tom bylo dnešní jednání jednoznačným přínosem. Doposud se celá záležitost přivaděče vody ze Slezské Harty do Olomouckého kraje řešila především na vládní úrovni bez systematické konzultace s územím, kterého se to má týkat,“ hodnotil radní Olomouckého kraje pro oblast životního prostředí Martin Šmída,.

Je o projekt na Hané zájem?

Jak však dále uvedl Šmída, Olomoucký kraj po podobném řešení vážnější zájem neregistruje. „Osobně jsem názoru, že sucho se má řešit jinak než dlouhými rourami mezi kraji. Pokud v úsilí na záchranu přirozeného klimatu zcela selžeme, může toto v budoucnu připadnout jako alternativa ke zvážení. Do té doby bychom měli nasměrovat energii a peníze spíše do chytrého hospodaření s vodou v krajině než do podobných megalomanských projektů,“ řekl také Šmída.

Desítky let diskuzí

Podle mluvčího SmVaK Ostrava, které provozují páteřní vodárenský systém v Moravskoslezském kraji, Marka Síbrta úvahy o propojení povodí Odry a Moravy pro vodárenské účely nejsou nové. „O zásobování Olomoucka z Úpravny vody Podhradí u Vítkova v Oderských vrších se uvažovalo již v 70. a 80. letech minulého století. To byl ostatně jeden z důvodů, proč bylo rozhodnuto o vybudování nádrže Slezská Harta a proč byla Úpravna vody Podhradí jako největší úpravárenský provoz v tehdejším Severomoravském kraji (dnes je největší v Moravskoslezském i Olomouckém kraji)) technicky navržena na danou výrobní kapacitu, přičemž v 80. letech minulého století se uvažovalo o výstavbě další úpravárenského provozu v areálu a navýšení výrobní kapacity až na 5 500 litrů za sekundu z vybudovaných 2 700 litrů za sekundu,“ řekl Síbrt.

Klíčová role Ostravského oblastního vodovodu

Síbrt upozornil, že Moravskoslezský kraj disponuje robustním a flexibilním páteřním systémem pro výrobu a distribuci pitné vody v regionu – Ostravským oblastním vodovodem. „Ten byl od poloviny 50. let minulého století budován na vyšší počet obyvatel a na výrazně vyšší plánovanou spotřebu pitné vody na obyvatele a den, než je současná realita. V současnosti není kapacita systému plně využita jak z hlediska zdrojů v podobě údolních nádrží, tak výrobních kapacit v podobě centrálních úpraven pitné vody. Má volnou kapacitu/rezervy více než 900 litrů za sekundu, jimiž by mohl řešit problémy s lokálními zdroji především podzemní vody v jiných částech České republiky,“ zdůraznil Síbrt, podle kterého jsou SmVaK Ostrava soukromým subjektem a nemůže pro budování, rozvoj ani obnovu vodárenské infrastruktury čerpat dotační prostředky. Rozhodnutí je tak v rukou politiků.

Otazníky nad financováním obřího projektu

V případě zájmu o kvalitní pitnou vodu ze zdrojů v povodí Odry s využitím infrastruktury SmVaK Ostrava by musely projekt deklarovat postižené lokality v Olomouckém, Zlínském, případně Jihomoravském kraji, případně krajské a státní reprezentace. Nezbytné by podle Síbrta samozřejmě bylo financování. „S ohledem na vládou projednávaný návrh lze konstatovat, že v současnosti je v systému Ostravského oblastního vodovodu vybudován vodovodní řad z povodí Odry do povodí Moravy k Hranicím na Moravě, odkud je odebírána pitná voda pro Přerovsko. Kapacita tohoto přivaděče není plně využita – odběry jsou na úrovni jedné třetiny maximální kapacity. Okamžitě je tak k dispozici 100 – 150 litrů za sekundu, což orientačně znamená spotřebu města se 100 tisíci obyvateli,“ doplnil mluvčí.