Malá osada Práčov se čtyřmi desítkami stálých obyvatel je součástí Svídnice ležící v severovýchodním cípu Železných hor poblíž Slatiňan. Ač v současnosti nevelká osada, má za sebou zajímavou historii a současnost spojenou v mnoha ohledech s vodou a vodohospodářstvím.
Osada leží nad tokem Chrudimky a skalnatým údolím přírodní rezervace Strádovské peklo, o kterém jsme psali například zde a zde. Ta byla pojmenována podle zříceniny hradu Strádov z poloviny 14. století, k jehož zbytkům nad Chrudimkou je možné vystoupat na opačné straně řeky.
Pod osadou byla na toku Chrudimky vybudována v 50. letech minulého století vyrovnávací nádrž Křižanovice II pro výše položenou přehradu sloužící jako zdroj surové vody pro úpravnu vody Monaco ve Slatiňanech (psali jsme zde). Nádrž je také rezervou pro případný odběr surové vody pro skupinový vodovod Chrudim – Pardubice.
Na začátku zátopy byla také vybudována malá vodní elektrárna, která je v provozu od poloviny 50. let minulého století, s Francisovou turbínou s výkonem 9750 kW. Když vycházíte z údolí Chrudimky a Strádovského pekla po žluté turistické značce, má Práčov dvě dominanty, původně gotický a po přestavbě barokní Kostel svatého Jakuba Většího, a na opačné straně silničky 58 metrů vysokou vodárenskou věž, která slouží jako vyrovnávací pro výše zmiňovanou vodní elektrárnu u přehrady. Systém funguje tak, že od tělesa hráze přehrady vede ražená štola přivaděče, která přechází v železobetonové potrubí dlouhé 2288 metrů, které ústí ve vyrovnávací komoře ve vodárenské věži. Z věže vede voda do elektrárny potrubím o průměru dva metry. Elektrárna funguje jako špičková.
Několik desítek metrů od vodárenské věže leželo v bronzové době hradiště. Většina jeho území je v současnosti zastavěna domy, patrné jsou zbytky obranného valu.
Pár desítek metrů pod hrází vede přes Chrudimku most, na němž je značená modrá turistická značka. Z něj máme nádrž i nádherné okolí jako na dlani. Chrudimka dále pokračuje ke Svídnici, Škrovádu a Slatiňanům – psali jsme o tomto výletě zde. Procházka je to krásná, kolem Mlýnu ve Skalách, bývalých pískovcových lomů nebo Lukavické štoly.
Foto: Marek Síbrt
