Daňhelka pro Deník: Loni pršelo nejvíce od roku 2010

blank

Pokud přepočteme objem vody, který proteče našimi řekami, na počet obyvatel, je Česká republika jednou z nejchudších zemí na vodu v Evropě. Více než okolní země je závislá především na atmosférických srážkách. Těch bylo v roce 2020 oproti předchozím letům poměrně dostatek. „Rok 2020 byl nejdeštivější od roku 2010. Finální hodnocení ještě nemáme, ale do letošního roku jsme vstoupili s více nasycenou půdou než v minulých letech,“ hodnotí ředitel pro hydrologii Českého hydrometeorologického ústavu Jan Daňhelka.

Co všechno ovlivňuje vodní poměry a dostupnost vodních zdrojů v krajině?

Voda v krajině je součástí pozemní části vodního cyklu, která je neuvěřitelně komplexním procesem. Dominantním faktorem je průběh počasí – kolik naprší či nasněží, jak jsou srážky časově rozloženy, jaký mají charakter – to jsou takzvané vstupy vody do systému. Průběh počasí samozřejmě ovlivňuje i velikost evapotranspirace, která byla v posledních letech hlavním odběrem vody z krajiny. Poté záleží na vlastnostech krajiny, jaký je její vegetační pokryv a v jaké fázi růstu se nachází, jaké jsou charakteristiky půd ovlivňující vsakování vody a její zadržování a proudění v půdě. Do toho zároveň přispívá člověk svými zásahy, přičemž může jít o staré meliorační systémy odvádějící vody, agrotechnické práce a mnohé jiné.

V posledních letech se mluví především o nedostatku vody v krajině, jak k tomuto stanovisku přispěl rok 2020?

Až do dubna byl rok 2020 velmi suchý. Samozřejmě šlo o výsledek kumulace deficitu za poslední roky i o nedostatek srážek hlavně v lednu a v dubnu. Poté však došlo ke zlomu a od června do října převažovaly vlhké měsíce. Přiznám se, že mne samotného překvapilo, jak rychle se zásoby vody v krajině stihly doplnit. Celkově tak byl rok 2020 spíše vlhčím rokem, i když místy sucho pokračovalo, hlavně na severovýchodě Čech.

Dá se z hlediska vody v krajině rok 2020 již nyní zhodnotit? Přispěje k situaci i větší množství napadaného sněhu?

Ano, rok 2020 byl nejdeštivější od roku 2010, který přinesl opakované povodně na Moravě, Odře a Nise. Finální vyhodnocení ještě není dokončeno, ale můžeme říci, že nakonec spadlo o desetinu srážek více, než je dlouhodobý normál. Pokud jde o dosavadní průběh zimy, je zatím příliš brzy na zhodnocení. Sněhová pokrývka, která se v uplynulých dnech vyskytla i v nížinách, sice byla oproti předchozím letům příjemným osvěžením, ale nebyla v hydrologicky významném množství. Nicméně o tom, jak se doplní zásoby vody, rozhoduje spíše stav na konci února a v březnu. Máme však už nyní výhodu v tom, že před začátkem zimy byla půda více nasycená než v minulých letech.

Poslední roky je to od extrému do extrému – sucho nebo povodně, jak tomu zabránit? Jak zabezpečit dostatek vody pro život?

Zabránit střídání sucha a povodní nedokážeme, jejich vznik totiž závisí na celoplanetární cirkulaci přinášející někdy nadbytek a jindy nedostatek vody. Můžeme však mírnit jejich projevy. K tomu je nutné obecně používat takzvaný integrovaný management vodních zdrojů. Dost vody pro ekosystémy v pramenné oblasti nezajistíme bez vylepšené péče o krajinu, dost vody pro zásobování obyvatel nezabezpečíme bez vodních nádrží. Pokud někdo tvrdí, že vše vyřešíme jen jedním typem opatření, pak s velkou pravděpodobností jen nechce vidět všechny aspekty problému sucha a nedostatku vody.

Jak jsme na tom se zásobou podzemních vod?

Momentálně je naše území rozděleno. Zatímco v povodí Moravy a částečně Odry je stav podzemních vod nadprůměrný, co se hodnot pro měsíc leden týká, většina Čech je, řekněme, průměrná. Ale povodí Ohře a Ploučnice vykazují stav poměrně výrazně pod dlouhodobým průměrem.

Může se nedostatek vody v budoucnu projevit v dostupnosti vody a zásobování obyvatel pitnou vodou?

V letech 2015 až 2019 se sucho v zásobování obyvatel už projevilo. Některé menší obce neměly ve svých místních vodních zdrojích a vodovodech dost vody, někde docházelo k dovozu vody do vodojemů. Takže zejména takové malé obce, které nejsou napojeny na velké vodárenské soustavy, jsou zranitelné.

Plýtvají Češi vodou?

Naše průměrná spotřeba patří spíše k těm nízkým. Ale zejména v případě menších obcí a malých vodárenských zdrojů, o nichž již byla řeč, může být nezalévání zahrad a nenapouštění bazénů tím, na čem záleží, zda voda z kohoutku poteče, nebo jen pokape.

Scroll to Top