Vysočina se bez dalších nádrží obejde

Podle Lukáše Vlčka z hejtmanství mají vodní díla smysl jen v případě velkých toků. Přesto už stát na Vysočině vytipoval sedm lokalit. Vlček je přesvědčen, že stavba nových nádrží dává smysl pouze v případě akutního nedostatku pitné vody. Problematikou vodního hospodářství se dlouhodobě zabývá.

„Zadržování vody v krajině vidím spíše ve větším počtu menších vodních děl, jako jsou mokřady, rybníčky, suché poldry. Největší množství vody může akumulovat zemědělská půda, pokud je s ní dobře nakládáno. Velké rezervy máme v hospodaření s dešťovou vodou,“ vysvětlil Vlček, podle kterého budou jím preferovaná opatření fungovat nejen v době sucha, ale dokážou také zmírnit povodně.

Deník připomněl, že při stavbě největší přehrady v republice, kterou je Orlík, dělníci spotřebovali milion metrů krychlových betonu a dvanáct tisíc tun oceli. Podle oslovených expertů je dnes podobné dílo téměř nemožné postavit. „Nerealizovatelné je to z pohledu opodstatnění, nákladů, povolovacího procesu, vlastnických vztahů a podobně. Na větších vodních tocích tato díla mají smysl, ne však v podmínkách Vysočiny,“ prohlásil Vlček.

Dále zdůraznil, že voda z Vysočiny, konkrétně Želivky, zásobuje Prahu i střední Čechy. Další přehrada v kraji, Vírská, pak zase část Vysočiny i jižní Moravy. „Bojujeme za vodu Jihlavskou, Pelhřimovskou, Humpoleckou, a protože v území zůstává i sever, odkud teče voda do Švihova, tak i Středočeskou a Pražskou,“ řekl již dříve starosta Dolní Cerekve Zdeněk Dvořák.

Stát loni vytipoval sedm lokalit pro stavbu různě velkých přehrad na Vysočině. Největší z nich má být u Žďáru nad Sázavou nedaleko Velkého Dářka. Dále by se mělo jednat o nádrž Střížov u Brtnice na Jihlavsku a Brodce u Opatova na Třebíčsku. Paradoxem však je, že například v Opatově k projektu nemají místní v podstatě žádné informace. „To je mi novina. Vůbec nic nevíme. V rodině zavládne pozdvižení, až jim to povím,“ odhadl například Vlastimil Suchý, který má v Opatově chatu.