Podíl ztrát v síti se v ČR dlouhodobě snižuje

V roce 2000 činily v tuzemsku ztráty vody 25,2 procenta. V roce 2017 to bylo 16,4 procenta. Například Pražské vodovody a kanalizace uvedly, že v roce 2019 zaznamenaly ztrátu 12,5 procenta, přičemž před více než 20 lety to bylo 43 procent. Ztráty mezi deseti až dvaceti procenty dosáhly také Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava, Brněnské vodárny a kanalizace či společnost Královéhradecká provozní.

V České republice se v roce 2018 ztratilo téměř 100 milionů kubíků vody za zhruba osm miliard. Podíl prohospodařené vody se každým rokem snižuje. Například hlavní město Francie, Paříž, má podle publikace Water Maters evropského sdružení národních asociací v oboru vodovodů a kanalizací EurEau úniky jen kolem čtyř procent. Podobně nízké úniky hlásí také Izrael. Jak uvedl portál idnes.cz, Německo, ve kterém žije osmkrát více obyvatel než v České republice, mělo už v roce 2010 celkové ztráty při transportu vody 474 milionů kubíků, což bylo pětkrát více než v Česku. Lotyško, kde žijí necelé dva miliony obyvatel, zase v roce 2017 zaznamenalo úniky vody ve výši 10,3 milionu metrů krychlových.

Každoročně je v České republice vyrobeno zhruba 600 milionů metrů krychlových pitné vody. Přes 320 milionů spotřebují domácnosti, zhruba 160 milionů průmysl, zemědělství a ostatní odběratelé. Délka vodovodní sítě dosahuje 78 000 kilometrů. Například v roce 1990 to bylo 45 000. Délka kanalizační sítě je přes 47 000 kilometrů. Když nahlédneme do roku 1990 i v tomto případě, zjistíme, že před 28 lety se jednalo přibližně o 17 000 kilometrů. V porovnání se sousedními státy vede v oblasti napojení na veřejný vodovod Německo, na pomyslném druhém místě stojí Rakousko, o několik procent za Českou republikou je Polsko a Slovensko. Žebříček se stejným umístěním lze sestavit také v případě napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci.