Barbora Veselá ze společnosti ČEVAK se během první části webkonference Provoz vodovodů a kanalizací ve své přednášce zaměřila na to, jak krizová koronavirová situace otevřela řadu otázek z oblasti pracovního práva, s nimiž se musely vodárenské společnosti v praxi vypořádat.
Vyvstaly pracovně-právní otázky z hlediska implementace preventivních opatření, rozvržení pracovní doby zaměstnanců, možnosti práce z domova nebo možnosti nařídit zaměstnanci dovolenou. To vše s respektováním platných právních předpisů.
Vodárenské společnosti, ale nejen ty, musely řešit, zda je možné vyžadovat měření teploty zaměstnancům z hlediska ochrany osobních údajů a zásahů do osobních jejich práv, zda je možné omezovat v případě potřeby vstup na pracoviště, zda je možné zaměstnance povinně testovat, omezovat jejich cesty do zahraniční a vyžadovat od nich informace o pohybu a pobytu. Všechna opatření navíc bylo nezbytné posuzovat z hlediska jejich přiměřenosti k právům jednotlivce.
Nová situace vyžadovala v řadě případů také nové rozvržení pracovní doby zaměstnancům, převedení na jinou práci nebo do jiného místa výkonu práce. Celou škálu otázek také otevřel nový fenomén pravidelné práce z domova. Tu totiž nemůže zaměstnavatel nařídit – je k ní potřeba dohoda obou stran, přičemž je nezbytné reflektovat otázky bezpečnosti práce nebo pracovních podmínek při tomto typu práce. Řada zaměstnavatelů před příchodem současné krize neměla jasně stanovená pravidla, jak práci z domova systematicky řešit.
Klíčovou otázkou byla již od jara ochrana zdraví zaměstnanců z hlediska rizik, které s sebou nový koronavirus pro jednotlivé pracovní pozice přinesl. Zásadním tématem v této oblasti v počátku nouzové stavu bylo, stejně jako ve všech dalších sektorech ekonomiky a veřejného života, zajištění ochranných pracovních pomůcek.