Ministerstva životního prostředí a zahraničních věcí odeslala podnět ve věci porušení unijního práva Polskou republikou v souvislosti s prodloužením a rozšířením povolení těžební činnosti v dole Turów k Evropské komisi. Česká republika je přesvědčena, že Polsko v této věci nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají ze čtyř evropských směrnic a ze Smlouvy o EU.
„Procesní porušení, která nastala při přijímání báňského povolení do roku 2026 a v souvislosti s řízením o vydání báňského povolení do roku 2044, představují přesvědčivé žalobní důvody. Do budoucna by tak Česká republika mohla dosáhnout pozastavení těžební činnosti v dole Turów do doby, než budou vyřešeny veškeré problematické aspekty, tedy až získáme od polské strany veškerou dokumentaci, na níž máme dle unijního práva nárok,“ konstatoval ministr životního prostředí Richard Brabec.
Ačkoliv Česká republika opakovaně žádalo polskou stranu o ucelené a konkrétní informace k ověření všech skutečností, tak stále disponuje pouze dílčími informacemi k prodloužení těžby. Prodloužením těžby v dole Turów přichází česká strana prokazatelně o vodu. V Polsku naopak sbírají podpisy pod petici, v níž kritizují kroky české strany žádající zastavení těžby v dole. Odvolávají se na to, že by jeho uzavřením přišly o práci tisíce lidí.
„Uzavřením komplexu Turów by nastala sociální katastrofa. Nezaměstnanost by v regionu stoupla nad 15 000 osob profesně spojených s dolem nebo elektrárnou. Když v to započítáme i rodiny těchto zaměstnanců, bylo by ohroženo kolem 60 000 osob. To nelze dopustit. Přechod na jiné energetické zdroje se musí provádět jak s úctou k životnímu prostředí, tak s úctou k lidem a jejich pracovním místům,“ citovala v létě MF Dnes polskou europoslankyni Annu Zalewskou.
Cílem České republiky podle Brabce není dosáhnout úplného zastavení těžební činnosti. „Usilujeme ale o kontrolu toho, aby těžba probíhala za takových podmínek, které zajistí minimalizaci negativních vlivů na životní prostředí v ČR, také i toho, aby Polsko převzalo zodpovědnost za kompenzaci pravděpodobné újmy, která by pokračováním těžby ČR vznikla,“ dodává ministr Brabec.
Důvody k dnes odeslanému podnětu:
-
Polsko opakovaně odmítalo poskytnout jakékoli podrobnější informace o vydaném povolení k těžební činnosti v hnědouhelném ložisku Turów do roku 2026 či o řízení k němu vedoucím. Zároveň Polsko neumožnilo České republice ani dotčené veřejnosti zapojení do tohoto řízení a neumožnilo soudní přezkum dotčeného povolení. Text povolení byl České republice zaslán až více než 5 měsíců po jeho vydání a zcela v něm chyběly některé základní informace týkající se například rozlohy záměru. Na základě obsahu povolení se navíc jeví, že nebylo řádně zohledněno posouzení vlivů na životní prostředí, kterým bylo podloženo.
-
Polsko neumožnilo České republice ani dotčené veřejnosti zapojení do řízení o vydání povolení těžební činnosti v hnědouhelném ložisku Turów do roku 2044. Zároveň Polsko neposkytuje o tomto řízení žádné informace.
-
Polsko prohlásilo rozhodnutí o environmentálních podmínkách k záměru Pokračování těžby ložiska hnědého uhlí Turów, zahrnující rozšíření a prodloužení těžební činnosti v dole Turów do roku 2044, za okamžitě vykonatelné, čímž vyloučilo účinnou právní ochranu proti tomuto rozhodnutí. Jeho obsah navíc neřeší dostatečně dopady těžby na stav vodních útvarů po celou dobu záměru.
-
Polsko schválilo změnu územního plánu bez řádného ukončení mezistátních konzultací a bez posouzení veškerých nezbytných náležitostí.
-
Polsko zároveň porušilo unijní právo tím, že dle polského práva lze prodloužit povolení k těžební činnosti o šest let bez posouzení vlivů na životní prostředí, jakož i tím, že řízení o vydání povolení k těžební činnosti je podle polského práva ve většině případů neveřejné.
