Jihočeský kraj: Investice do protipovodňových opatření stále probíhají

Řadu míst v České republice v posledních týdnech postihly bleskové povodně. Voda vzala život několika lidem, hasiči museli vyjíždět k tisícům zásahů, obce a města sčítají škody. Redakci vodarenstvi.cz zajímalo, které události byly na území jednotlivých krajů nejničivější, co dělají kraje v oblasti prevence, nebo kolik finančních prostředků investují do protipovodňových opatření. Za Jihočeský kraj odpovídala Hana Zahradníková z Oddělení vodního hospodářství, Odboru životního prostředí, zemědělství a lesnictví.

Jak je kraj v obecné rovině připraven na bleskové povodně?

Obecně ano, fungují povodňové orgány a případné události řeší.

Která z takových událostí napáchala v historii kraje největší škody, co se od té doby změnilo v oblasti preventivních ochranných opatření?

Problematické byly například v dubnu 2009, kdy bylo přívalovými povodněmi výrazně zasaženo Bílsko, Budyně a Svinětice (část Bavorova), kdy došlo k rozvodnění Bílského a Měkyneckého potoka. Obdobná situace byla v květnu 2013 v Bechyni, kde nad městem a v jeho nejbližším okolí spadla extrémní přívalová srážka a voda se valila z okolních kopců do místní části Zářečí a současně tekla povodňová vlna řekou Smutná, kde se také projevila extrémní srážka. Lužnice tou dobou zatím nejevila žádné známky výrazně vyšších průtoků, takže ani nebyl preventivně důvod stavět mobilní protipovodňové hrazení, protože v profilu Klenovice na Lužnici povodňová situace nebyla. V rámci preventivních opatření byl v Bílsku na Bílském potoce postaven poldr Bílsko, letos nebo koncem loňského roku byl zkolaudován. Měla být provedena také další opatření na tocích v obcích Bílsko, Budyně a Svinětice. Vůbec nebyl řešen Měkynecký potok. A mám dojem, že letos nebo loni tam zase byly problémy, poldr Bílsko zafungoval, ale Měkynecký potok se rozlil. Bližší informace k tomu nemám.

Jak často probíhají na území kraje protipovodňová cvičení?

Probíhají obvykle školení povodňových orgánů jednou ročně ve spolupráci s ČSVH, letos jsme seminář zrušili kvůli koronaviru. Povodňové cvičení jsme nedělali, vodoprávní úřady jsou přehlceny stále narůstající běžnou agendou, kterou musí vykonávat nejlépe ve lhůtách podle vodního zákona.

V jakých intervalech se na území kraje investuje do protipovodňových opatření?

Protipovodňová ochrana je věcí státu, krajů, obcí, ale také majitelů nemovitostí. Finanční prostředky na opatření ve veřejném zájmu poskytuje stát správcům povodí, České inspekci životního prostředí, správcům vodních toků, vlastníkům vodních děl a pověřeným odborným subjektům a jiným fyzickým a právnickým osobám. Na finanční prostředky není právní nárok.

Probíhají protipovodňové investice v současnosti, popřípadě připravuje kraj do této oblasti uvolnit další prostředky?

Investice do protipovodňových opatření probíhají, například v rámci OPŽP, nebo z MZe Podpora prevence před povodněmi IV (2019 – 2024), dojíždí III (2014 – 2019). Jihočeský kraj v rámci svého grantového programu a následně dotačního programu podporoval menší akce zaměřené na protipovodňovou ochranu v letech 2003 – 2016. V loňském roce Jihočeský kraj v dotačním programu PODPORA ZPRACOVÁNÍ PROJEKTOVÝCH ZÁMĚRŮ NA STUDIE PRO ZMÍRNĚNÍ DOPADŮ KLIMATICKÉ ZMĚNY podpořil zpracování projektových záměrů pro hledání a nalezení efektivních opatření adaptace krajiny na klimatické změny tak, aby byla odolnější proti povodním i proti suchu. Nezbytným požadavkem navrhovaných opatření je jejich komplexnost zahrnující jak přírodě blízká opatření, tak i technická opatření na zemědělském půdním fondu i v lesích.

Foto: www.businessinfo.cz