Memorandum o prodloužení Baťova kanálu

V úterý 23. června podepsali na zámku v Tovačově zástupci krajů, mikroregionů, sdružení cestovního ruchu a starostové měst a obcí memorandum o prodloužení Baťova kanálu do Olomouckého kraje. Investorem má být Ředitelství vodních cest ČR. 

„Prodloužení Baťova kanálu je vize, kterou se teď budeme snažit naplnit. Čeká nás dlouhá cesta – musíme vyřešit řadu technických problémů, otázku financování a ekologické aspekty celého projektu. Pokud se nám to podaří, a já věřím, že ano, získá Olomoucký kraj obrovskou devizu, která bude přínosem nejen pro turistiku, rekreaci nebo vodní sporty, ale pro celý region,“ uvedl Jiří Zemánek, náměstek hejtmana Olomouckého kraje.

Záměr sepsat memorandum o prodloužení Baťova kanálu do Olomouckého kraje vznikl již vloni na základě jednání s obcemi, městy a regiony. K vizi se připojí Zlínský kraj, města Přerov, Kojetín a Tovačov, dále městys Dub nad Moravou, obce Lobodice, Oplocany, Věrovany, Charváty, Blatec, Kožušany-Tážaly, Troubky, Rokytnice, Uhřičice, Svazek obcí mikroregionu střední Haná, Sdružení obcí mikroregionu Království a destinační agentura Střední Morava – Sdružení cestovního ruchu.

„Memorandum v současné fázi vítáme především jako dobrý podnět pro budování nové infrastruktury podél plánované vodní cesty. Střední Morava – Sdružení cestovního ruchu podporuje tento záměr, který je v souladu se současnými trendy cestovního ruchu preferující zážitky ve spojení s přírodou,“ dodal předseda správní rady Sdružení Radovan Vašíček.

Bohatá historie kanálu

První cestu na Baťově kanálu vykonal motorový člun s vlečnou lodí. Posádka měla za úkol dovézt dvě stě tun ratíškovického lignitu. Myšlenka regulace Moravy znovu ožila kolem roku 1927 a zaujala velkoprůmyslníka Tomáše Baťu. Po jeho smrti se nápadu a realizace ujal Jan Antonín Baťa. Pro rodinnou firmu měly totiž regulace toku a výstavba kanálu velké obchodní a logistické výhody. Stavba proběhla v letech 1934 až 1938 a celková délka plavební trasy byla 51,8 kilometru. Kanál mohly využívat nákladní čluny o nosnosti 150 tun a lodě musely proplouvat 14 plavebními komorami.

Mimo ně byly také vybudovány zvedací železniční mosty nebo jezy s automatickou regulací výšky hladiny ve zdrži. Část těchto vymožeností byla zničena za druhé světové války. Brzy po druhé světové válce byly znárodněny Baťovy závody a nákladní lodní přeprava byla pro nerentabilnost ukončena na počátku šedesátých let. Až v polovině devadesátých let se objevily snahy o znovuzprovoznění kanálu pro turistické využití. Iniciativu přebrala Agentura pro rozvoj turistiky na Baťově kanálu, jejíž aktivity směřovaly ke zpřístupnění této přírodní a technické památky.

Významným krokem byla podpora soukromých půjčoven lodí, bez nichž si dnes lze turistický ruch na této vodní cestě jen stěží představit. Obecně prospěšná společnost Baťův kanál, která se podílí na organizaci provozu, provozuje informační centrum a podporuje podnikatele, jejichž aktivity souvisejí s rozvojem turistického ruchu podél kanálu, vznikla v roce 2002, a zejména díky ní je dnes kanál uznávanou turistickou vodní cestou.