Ústecký kraj pro vodarenstvi.cz: Na bleskové povodně jsme připraveni

Řadu míst v České republice v posledních týdnech postihly bleskové povodně. Voda vzala život několika lidem, hasiči museli vyjíždět k tisícům zásahům, obce a města sčítají škody. Redakci vodarenstvi.cz zajímalo, které podobné události byly na území jednotlivých krajů nejničivější, co dělají kraje v oblasti prevence, nebo kolik finančních prostředků investují do protipovodňových opatření. Odpovídal mluvčí Ústeckého kraje Martin Volf.

Jak je kraj v obecné rovině připraven na bleskové povodně?

Ústecký kraj je v obecné rovině na bleskové povodně připravený. Můžeme čerpat bohaté zkušenosti z předchozích let, kdy region zasáhly bleskové povodně v letech 2009, 2010 a 2013. Naštěstí se v letošním kalendářním roce našemu kraji vydatné přívalové srážky s lokací na malém území prozatím vyhýbají. Situaci ohledně předpovědi počasí pravidelně sledujeme a vyhodnocujeme možná rizika.

Která z takových událostí napáchala v historii kraje největší škody, co se od té doby změnilo v oblasti preventivních ochranných opatření?

Bleskové povodně byly co do rozsahu a způsobených škod nejhorší v roce 2010 v okrese Děčín. Na základě těchto zkušeností Ústecký kraj zřídil vlastní humanitární sklad, který je v České Kamenici (okres Děčín). Nachází se v něm materiál a prostředky na prevenci, tak na likvidaci následků povodní (čisticí prostředky, nástroje na úklid, ochranné pomůcky, čerpadla), které jsou dennodenně připraveny k okamžitému použití a výdeji pro zasažené obce.

Jak fungují protipovodňové systémy ve Vašem kraji?

Obecně lze konstatovat, že celkem dobře. Pravidelně sledujeme situaci, meteorologickou prognózu a svodky z vodohospodářských dispečinků. Ústecký kraj rovněž v roce 2020 převzal pod svoji správu od Severočeského sdružení obcí (SESO) systém protipovodňových hlásičů. Informace z tohoto systému jsou dostupné na http://voda.kr-ustecky.cz. Na těchto stránkách jsou k dispozici informace o stavu jednotlivých hlásičů, a především o aktuálním stupni povodňové aktivity na příslušném vodním toku.

Vzhledem k technickému stavu jednotlivých čidel, nebo špatné konektivitě, jsou bohužel některé hlásiče mimo provoz. Tyto nefunkční hlásiče plánuje Ústecký kraj nahradit novými. V dalším kroku plánuje kraj opětovně zprovoznit systém varovných hlášení příslušným obcím v případě, že dojde k náhlému zvýšení vodního stavu.

V jakých intervalech se na území kraje investuje do protipovodňových opatření? Probíhají protipovodňové investice v současnosti, popřípadě připravuje kraj do této oblasti uvolnit další prostředky?

Ústecký kraj v letošním kalendářním roce žádné finanční prostředky na investice do protipovodňových opatření neplánuje vynaložit, vyjma opravy a renovace systému protipovodňových hlásičů. Tyto investice jsou zpravidla realizovány na úrovni jednotlivých obcí (městských a obecních samospráv). Největší investice na protipovodňová opatření v Ústeckém kraji vynakládají státní podniky Povodí Labe a Povodí Ohře.

Ústecký kraj poskytuje městům a obcím metodiku a zajišťuje pravidelná školení starostů měst a obcí ke krizovým situacím, mezi které řadíme také povodně. Oddělení krizového řízení je pak připraveno k maximální a okamžité spolupráci s pracovníky krizového řízení na úrovni obcí s rozšířenou působností (ORP).