V jámě po dole ČSA vznikne po ukončení těžby nové jezero

Podle odborářů dostane po ukončení těžby v roce 2024  zhruba 1100 lidí výpověď. Útlum těžby uhlí zhorší podle portálu iuhli.cz situaci v regionu. Proto se situací zabývá vláda a její uhelná komise. Ta připravuje tři scénáře takzvané dekarbonizace, tedy úplnému omezení těžby a závislosti na uhlí, ke které by mělo dojít zřejmě v letech 2035 až 2045.

„Ukončení těžby závisí mimo jiné na odbytu a rychlosti dobývání. V současné době je v lomu ČSA zhruba 14 milionů tun uhlí před limity. Předpokládaný rok ukončení těžby je 2024,“ uvedla pro Náš Region mluvčí Sev.en Energy Gabriela Sáričková – Benešová.

Společnost se podle mluvčí o část propouštěných zaměstnanců postará. „Polovina území už byla rekultivována, před námi je ještě obnova krajiny na přibližně stejně velkém území. Podle plánu budeme realizovat rekultivace lesní, vodní, zemědělské a další, jako jsou parkové úpravy,“ uvedla mluvčí.

Situaci monitoruje také Úřad práce ČR. „Snažíme se, aby člověk, který má být propuštěn, našel nové pracovní uplatnění dříve, než uplyne výpovědní lhůta, tedy aby se vůbec nedostal do evidence úřadu,“ popsala mluvčí Kateřina Beránková.

Jezero za miliardu

Plocha nového jezera ve zbytkové jámě bude zhruba 670 hektarů, víc než dvojnásobná plocha Máchova jezera. „S přípravnými pracemi na napouštění budoucího jezera můžeme začít až po vytěžení všech zásob hnědého uhlí před limity těžby, tedy nejdříve v roce 2025. Zahájení vlastního napouštění odhadujeme nejdříve v roce 2027/2028,“ uvedla Sáričková – Benešová. Náklady na zatopení přesáhnou miliardu.

Lom ČSA se nachází v severočeské hnědouhelné uhelné pánvi v podhůří Krušných hor. V dávné minulosti se zde nacházelo Komořanské jezero o přibližné rozloze 5600 hektarů. I přes velkou rozlohu bylo mělké a obsahovalo značné množství sedimentů. Jeho postupné zanášení vytvořilo rozsáhlé mokřady.

Propojená kaskáda jezer

Hnědouhelné doly na severu Čech se mají proměnit v jedno velké vodní dílo. Po postupném ukončení těžby uhlí by zde mohla vzniknout propojená kaskáda jezer s přečerpávacími vodními elektrárnami. Tuto vizi přijala vláda. Přečerpávací elektrárny by podle ní mohly mít výkon srovnatelný se dvěma jadernými reaktory.

Ministerstvo průmyslu a obchodu chce revitalizací dolů v oblasti efektivně reagovat na sucho. Díky rozsáhlému projektu by také byly významně sníženy negativní následky hornické činnosti v Ústeckém kraji. Ministerstvo již zadalo Palivovému kombinátu Ústí, aby zpracoval studii proveditelnosti s tím, že všechna jezera budou průtočná. Oblast má velký potenciál jako zásobárna vody pro Českou republiku a také jako zdroj energie díky vodním elektrárnám a solárním parkům budovaným na hladině. Pro kraj je propojení jezer prioritou pro příští programové období.