Během mrazivého zimního počasí získávají Železné hory zvláštní poklidnou atmosféru – ostatně jsme o ní psali v minulosti již zde, zde a zde. Vyrazíte-li na procházku proti proudu Chrudimky z obce Bojanov k hrázi nádrže Seč a zřícenině Oheb, čeká vás cesta jak širokými, tak strmými údolími, jimiž si řeka razí pod skalami svou cestu. Půjdete několik desítek centimetrů od tekoucí řeky, shlížet na ni budete ale také z vysokého skaliska.
Když scházíte do údolí Chrudimky k obci Bojanov po zelené turistické značce, dominantou obce je jednoznačně komín továrny bývalého státního podniku Technolen, jehož zdejší závod se věnoval především výrobě požárních hadic. Malebné údolí budeme mít jako na dlani.
V obci u Kostela svatého Víta narazíme na modrou turistickou značku (a souběžně vedoucí naučnou stezku Historie vápenictví). Ta nás vyvede z obce a půjdeme po ní proti proudu Chrudimky – místy po okraji louky a lesa, místy lesem, nicméně stále v těsném kontaktu s řekou. Po třech kilometrech chůze krásnou krajinou Železných hor dojdeme k bývalému Padrťskému mlýnu a mostu přes řeku. Dvě stě metrů nad mostem se nachází hráz vyrovnávací nádrže Seč II. Na kraji přilehlého chatoviště narazíme na pension U čtyřlístku, kde je možné se občerstvit.
Turistická značka pokračuje dále chatovištěm, nad ním ostře odbočuje od silnice nahoru. Vyšplháme na Markovu skálu, odkud je strhující výhled na prudké údolí Chrudimky a okolní lesy. Třicet metrů vysoký skalní útvar dostal podle pověsti jméno podle hajného, který z ní ze žalu skočil. Od skály vede modrá značka dolů do údolí Chrudimky, odkud můžeme pokračovat buď k hrázi nádrže Seč, nebo vystoupat nad vodní dílo k zřícenině Oheb a kochat se úžasným výhledem na vodní plochu a okolní krajinu.
Foto: Marek Síbrt