Hanácké noviny přinesly rozhovor s tovačovským starostou Markem Svobodou o významu obce po plánovaném prodloužení Baťova kanálu. Myšlence vodního koridoru mezi Odrou a Dunajem nakloněný není. V listopadu se v Tovačově podepisovalo memorandum dotčených stran o prodloužení Baťova kanálu a obec zaujala souhlasné stanovisko.
„Potenciál využití Baťova kanálu pro turismus tady je. Pokud by se zprovoznila a vyčistila koryta, upravily se břehy a byla by možnost jezdit na loďkách, bereme to jako klad. Na jednání nám pan hejtman říkal, jsou snad až stoprocentní dotace. Město by platilo například budování mola, odpočinkových míst, malé přístavy, ale to by nás nepoložilo. Při prodloužení Baťova kanálu není možné dostat se na sever po řece Moravě, kde je chráněné území Zástudánčí, proto by chtěli při stavbě využít Mlýnský náhon. Dotčené obce s tím v podstatě souhlasí,“ řekl Svoboda.
Turisticky pestrý Tovačov
Tovačov má podle něj co nabídnout. „Zámek, cykloturistika, dubová alej pro procházky. Lodní doprava k propagaci turismu pomůže, zvedne prestiž Tovačova, pokud tu bude menší přístav, křížení cest pro lodě a kola, nabízí se to,“ pokračoval Svoboda. Realizace dunajské větve kanálu Dunaj-Odra-Labe se však obci příliš nezamlouvá. „Rozděluje nám katastry a v měřítku, ve kterém je naplánovaná, je až moc velká. Je na vládě, jak posoudí životaschopnost projektu. Ale se starosty z okolí moc nadšení nejsme. V Tovačově nám rezerva kanálu blokuje záměry na rozvoj. Zábor orné půdy v takovém rozsahu na Hané navíc není dobrý, je to ta nejhodnotnější věc, kterou máme. Nevím přesně, kudy by kanál měl vést, trasy se měnily, ale zhruba směrem od Troubek za Tovačovem k Věrovanům,“ uvedl Svoboda.
Zlínský kraj se připojí k memorandu o prodloužení Baťova kanálu
Uzavření memoranda o prodloužení Baťova kanálu do Kroměříže a následně do Olomouckého kraje doporučili krajskému zastupitelstvu radní Zlínského kraje. Má být uzavřeno mezi Zlínským a Olomouckým krajem, městem Kroměříž, několika městy a obcemi z Olomouckého kraje a dalšími dotčenými subjekty.
„Vzhledem k tomu, že Baťův kanál je jedinečným a populárním fenoménem v oblasti cestovního ruchu, chceme podpisem tohoto memoranda vyslovit odhodlání a společnou vůli spolupracovat na podpoře, přípravě a realizaci jeho prodloužení a rozšíření rekreační plavby a vodních sportů až na území Olomouckého kraje, což bude mít ve výsledku pozitivní efekt také pro náš kraj,“ uvedl radní Zlínského kraje odpovědný za pro cestovní ruch Jan Pijáček. Radní doporučili zastupitelům schválit milionovou dotaci pro Sdružení obcí pro rozvoj Baťova kanálu a vodní cesty na řece Moravě, s nímž má Zlínský kraj uzavřenu smlouvu o spolupráci.
Bohatá historie kanálu
První cestu na Baťově kanálu vykonal motorový člun s vlečnou lodí. Posádka měla za úkol dovézt dvě stě tun ratíškovického lignitu. Myšlenka regulace Moravy znovu ožila kolem roku 1927 a zaujala velkoprůmyslníka Tomáše Baťu. Po jeho smrti se nápadu a realizace ujal Jan Antonín Baťa. Pro rodinnou firmu měly totiž regulace toku a výstavba kanálu velké obchodní a logistické výhody. Stavba proběhla v letech 1934 až 1938 a celková délka plavební trasy byla 51,8 kilometru. Kanál mohly využívat nákladní čluny o nosnosti 150 tun a lodě musely proplouvat 14 plavebními komorami. Mimo ně byly také vybudovány zvedací železniční mosty nebo jezy s automatickou regulací výšky hladiny ve zdrži. Část těchto vymožeností byla zničena za druhé světové války. Brzy po druhé světové válce byly znárodněny Baťovy závody a nákladní lodní přeprava byla pro nerentabilnost ukončena na počátku šedesátých let.
