Modernizace veselského přístavu začíná

V Jihomoravském kraji začíná investiční akce za sto milionů korun. Jedná se o proměnu rekreačního přístaviště ve Veselí nad Moravou na Hodonínsku a blízkého úseku Baťova kanálu. Oba projekty uhradí stát. Většinu ze sumy spolkne rozšíření přístavu. Kapacita se zvýší ze současných jedenácti na pětatřicet stání. Informoval o tom Deník.

„Přesný průběh stavebních prací se ještě dolaďuje. V každém případě budou postupovat tak, aby na sezonu 2020 byla první část přístavu hotová a lodě jej mohly z části pohodlně využívat,“ informoval zástupce šéfa republikového Ředitelství vodních cest Jan Bukovský. Po oplocení staveniště využijí dělníci podle Deníku období vegetačního klidu a zahájí prořezávání zeleně. „Jelikož budou vánoční svátky a silvestrovské oslavy, chce firma začít s vlastními stavebními pracemi zřejmě po Novém roce,“ přiblížil postup ředitel Baťova kanálu Vojtěch Bártek.

V první etapě prací do dubna 2020 budou provedeny práce v úseku od plavební komory Veselí nad Moravou po železniční most. „Dojde k odstranění nánosů a opravám opevnění břehů lomovým kamenem,“ přiblížil ředitel Závodu střední Morava Povodí Moravy Pavel Cenek. Následně budou dělníci pokračovat v pracích od mostu směrem na Vnorovy až do dubna roku 2021. Podobně tomu má být i ve veselském přístavu. „Tam se rozšíří přístavní bazén a jeho vybavení, a to moly pro malá plavidla, servisním centrem s možností tankování pohonných hmot a ochrany plavidel za zvýšených vodních stavů,“ přiblížil Bártek.

Těší se také vodní turisté. „Není divu, že přístav kapacitou nedostačuje rok od roku atraktivnějšímu Baťově kanálu a díky službám, co nabízí, je zejména na noc pro velký zájem problém zde kotvit. Rozšíření přístavu se nabízí a pro všechny turisty na vodě to bude vítaný počin,“ řekl před časem vodák Luboš Dejdar.

První cestu na Baťově kanálu vykonal motorový člun s vlečnou lodí. Posádka měla za úkol dovézt dvě stě tun ratíškovického lignitu. Myšlenka regulace Moravy znovu ožila kolem roku 1927 a zaujala velkoprůmyslníka Tomáše Baťu. Po jeho smrti se nápadu a realizace ujal Jan Antonín Baťa. Pro rodinnou firmu měly totiž regulace toku a výstavba kanálu velké obchodní a logistické výhody. Stavba proběhla v letech 1934 až 1938 a celková délka plavební trasy byla 51,8 kilometru. Kanál mohly využívat nákladní čluny o nosnosti 150 tun a lodě musely proplouvat 14 plavebními komorami.

Mimo ně byly také vybudovány zvedací železniční mosty nebo jezy s automatickou regulací výšky hladiny ve zdrži. Část těchto vymožeností byla zničena za druhé světové války. Brzy po druhé světové válce byly znárodněny Baťovy závody a nákladní lodní přeprava byla pro nerentabilnost ukončena na počátku šedesátých let. Až v polovině devadesátých let se objevily snahy o znovuzprovoznění kanálu pro turistické využití. Iniciativu přebrala Agentura pro rozvoj turistiky na Baťově kanálu, jejíž aktivity směřovaly ke zpřístupnění této přírodní a technické památky.

Významným krokem byla podpora soukromých půjčoven lodí, bez nichž si dnes lze turistický ruch na této vodní cestě jen stěží představit. Obecně prospěšná společnost Baťův kanál, která se podílí na organizaci provozu, provozuje informační centrum a podporuje podnikatele, jejichž aktivity souvisejí s rozvojem turistického ruchu podél kanálu, vznikla v roce 2002, a zejména díky ní je dnes Baťův kanál uznávanou turistickou vodní cestou.