Tomáš Matějka je hrázný na přehradě Stanovice na Karlovarsku. Poskytl rozhovor Mladé frontě DNES. Redakce vodarenstvi.cz se zaměřila na to, za jak dlouho by obyvatelé Karlových Varů vypili nádrž, kdyby zůstala bez přítoku nebo na odolnost hráze vysoké více než 60 metrů.
„Vezměte si, že je v nádrži přes 20 milionů kubických metrů vody – což je 20 miliard litrů. Denní odběr na úpravnu vody je 19 tisíc kubíků, takže by zásoby vody stačily tak na 35 měsíců, pokud by se z nádrže neodpouštěla žádná voda. To je ale pouhá hypotéza, protože vždy nějaký ten přítok do nádrže i odtok z nádrže je. Je ale pravda, že bychom zvládli dvakrát větší odběr vody, než je ten současný. Lidé nemusejí mít obavy, vody je pro ně dost, protože ji šetříme a vodárna nemá úniky v rozvodné síti. Kdyby nám ale kvůli suchu obrazně teklo do bot a lidé z Karlových Varů a okolí opravdu neměli co pít, tak máme na řece Teplé v Tepličce čerpací stanici. Čerpací potrubí z ní k nám vede až téměř do nádrže. Do přehrady bychom tak mohli dostat vodu z Teplé, i když její kvalita je kvůli sinicím špatná. Ale obyvatelé Karlových Varů a další lidé závislí na vodě z nádrže, kterých je sto tisíc, by určitě netrpěli nedostatkem vody,“ uvedl Matějka.
Hlavním účelem přehrady Stanovice je především akumulace vody pro zásobení Karlovarska pitnou vodou, zajištění minimálního průtoku v profilu limnigrafu Stanovice-odtok, ochrana města Karlovy Vary před povodněmi a periodické proplachy koryta pod hrází.
Hrázný také hovořil o odolnosti hráze přehrady. „Archimédův zákon říká, že těleso je nadlehčováno silou, která se rovná tíze kapaliny tělesem vytlačené. To znamená, že voda by dokázala hráz nadzvedávat. Ale již v návrhu hráze se s tímto stavem počítá a navrhuje se tak, aby byla hráz těžší i ve stavu nadlehčení. Teorie je věc jedna, ale skutečnost jiná. Tento stav nenastane, rozhodně ne ihned, protože máme injekční štolu s vrty, do nichž je natlačená jílová směs tvořící injekční clonu. Ta utěsní ve skále všechny případné pukliny a dutiny, takže se voda pod hráz nedostane. Podloží je tak zabezpečené. Na co by nám byla super vodotěsná hráz, kdyby se pod ni dostala voda. Když v roce 2003 přístroje zaznamenaly pozvolný nárůst vztlaků, přijali jsme potřebné opatření – došlo k opravě injekční clony. Ta je nyní opět těsná a nadále se průběžně měří její těsnicí schopnost,“ doplnil Matějka.
Foto: idnes.cz