Problémy s podzemní vodou kvůli dálnici D8

Škody za desítky milionů korun představují podle nezávislé starostky Prackovic a Litochovic nad Labem další účet za stavbu a zabezpečení dálnice D8 v Českém středohoří. Obec trápí změny proudění podzemní vody, která měla poničit jak místní domy, tak dešťovou kanalizaci.

„Když tam začali bagrovat, tak nám přerušili veškeré prameny, a není to dobré – voda zmizela, ani do rybníčku nám neteče. Všechno se to vsakuje a jde to pod zem. Podloží je tady vesměs jílové, k tomu když se dostane voda, tak to pak všechno ujíždí,“ řekl například Jaroslav Lopata.

Starostka vidí problém v dálnici D8. Ta měla od roku 2013 změnit proudění podzemní vody. „Z těch 400 domů, co tu máme, je zhruba třetina poškozená. Většinou je to přímo v trasách, kde ty prameny stabilně proudily nebo kde začaly proudit,“ řekla Andrea Svobodová Křešová.

Opravy poničené dešťové kanalizace podle ní vyjdou na 20 milionů. „Nelze to v tuto chvíli buď taxativně odmítnout, nebo se přihlásit ke všem škodám. Obvykle takhle komunikujeme na mnoha místech, zvlášť u těch nových úseků české dálniční sítě. I v Prackovicích se budeme věnovat jednání jak s vedením obce, tak s občany, pokud to bude potřeba. V každém případě ten největší problém s vodou, který tady Prackovičtí měli, jsme vyřešili tím, že jsme na náklady státu vybudovali nový vodovod,“ vysvětlil Jan Rýdl z Ředitelství silnic a dálnic, které nyní nechává zpracovat i hydrologický průzkum celé oblasti.

Solení D8 u soudu

O kontroverzích kolem dálnice D8 už jsme informovali v lednu 2018. Některé obce na Ústecku mají totiž obavy plynoucí ze zimní údržby dálnice. Ta by mohla ohrozit zejména studny a vodovody. Podle sdružení Ústecké šrouby mohou katastrofu způsobit stovky tun soli, jež používá Ředitelství silnic a dálnic. O problému ví své například ve středočeském Ostředku na Benešovsku, kde museli někteří obyvatelé 25 let nosit vodu v kanystrech, protože ta z jejich studní čtyřnásobně překračovala normy na obsah soli.

„Solení dálnic je velkým problémem mnoha obcí u těchto typů silnic. Například u D1 museli obyvatelé 25 let nosit vodu v kanystrech ze studánek a od příbuzných, protože voda z jejich studní čtyřikrát překračovala hygienické normy na obsah soli,“ uvedl Lukáš Blažej ze sdružení Ústecké šrouby.

Ústecký kraj uvedl, že současný způsob odvádění dešťových vod z dálnice slouží právě k tomu, aby jejich neřízeným vsakováním do podloží nebyly nad únosnou míru ohrožovány podzemní vody a studny. Kraj však nemá kompetenci k tomu, aby kontroloval vliv zimní údržby komunikací na okolí, ačkoliv negativní dopady soli na životní prostředí připouští.