Jihočeský kraj vysází 21 tisíc stromů jako součást boje proti suchu

Hejtmanství chce díky projektu bojovat proti kůrovci i suchu. Investuje z projektu LIFE, jehož náklady jsou 7,02 milionu eur.

Pěti miliony eur přispívá EU a dotací deset milionů korun ministerstvo životního prostředí. Informoval o tom David Hocke z kanceláře jihočeské hejtmanky. Jihočeský kraj se chce proti suchu bránit tak, že zalesní místa, která napadl kůrovec, bude obnovovat mokřady a provádět další opatření, aby zadržel vodu v krajině.

„Jedním ze způsobů boje s kůrovcovou kalamitou a následným rizikem kritického sucha je projekt LIFE. Jeho záměrem je úprava cílových ploch výsadeb stromů, aby se přednostně osazovaly plochy vytěžené po kůrovci. Na nich se dosazují původní dřeviny vhodné pro dané stanoviště,“ uvedl Hocke.

Srážkový deficit se od roku 2014 vyšplhal v některých oblastech i na 500 milimetrů. V průměru chybí 200 až 300 litrů vody na metr čtvereční. Nárazové deště sice půdě pomáhají, ale již nestačí k trvalejšímu zlepšení průtoků v řekách a k doplnění zásob podzemních vod.

Situaci zřejmě nepomůže ani nastávající zima, která má být teplá a většinou bez sněhu. „Sezonní předpovědní modely zatím předpokládají, že letošní zima ve střední Evropě bude teplotně nadprůměrná, což sněhové pokrývce v nižších a středních polohách moc nenahrává. Srážky zřejmě budou jen dešťové,“ potvrdila v září Právu Dagmar Honsová z Meteopressu.

Podle Pavla Zahradníčka z portálu Intersucho má být srážkově průměrný či jen slabě nadprůměrný a teplotně mírně nadprůměrný také podzim. Prohlubující se vodní deficit podle něj nejvíc trápí východní Čechy. Nedostatek srážek také snižuje výnosy plodin, přispívá k přemnožení hrabošů, usychání stromů v lesích, podporuje rozvoj kůrovce. V rybnících a tocích se kvůli malým průtokům přemnožují nebezpečné sinice. Dále ve vodě ubývá kyslíku, což vede k úhynu ryb.

Podle bioklimatologa Miroslava Trnky byl rok 2018 příkladem toho, jak by mohly vypadat běžné roky v budoucnosti: „Kvůli teplejší zimě bez většího množství sněhu nedojde k doplnění vody v půdě a ve zdrojích. Poté začne dříve vegetační sezona a dojde k rychlejšímu vyčerpání vody z půdy. K tomu horké léto ještě více vysuší krajinu. A místo toho, aby došlo k doplnění srážek během podzimu, může nastat delší období s babím létem.“