Ve Znojmě chtějí bojovat s mikroplasty ve vodě

Znojmo jako první město v Jihomoravském kraji hodlá chránit zdraví obyvatel před mikroplasty v pitné vodě. S iniciativou přišli místní lidovci. Podle nich by pomohlo zařízení v úpravně pitné vody. Inspirací jim byli karlovarští vodohospodáři a projekt na úpravně Březová.

„Světová zdravotnická organizace to zatím neřeší ve smyslu, že by se mikroplasty dostaly mezi parametry kvality pitné vody. Přesto si jako lékař myslím, že obrovská nadprodukce plastů ji může negativně ovlivňovat. Není nutné čekat na jasný vědecký závěr o jejich toxicitě, ale je dobré držet se principu předběžné opatrnosti a najít technické řešení, jež mikroplasty dokáže z vody odstranit. A ne po letech zjišťovat, že by bylo dobré něco udělat,“ uvedl navrhovatel záměru a zastupitel Pavel Jajtner (KDU-ČSL), který pracuje jako zástupce primáře hematologicko-transfuzního oddělení znojemské nemocnice.

Starosta města Jan Grois potvrdil schůzku s vedením Vodárenské akciové společnosti. Jejími vlastníky jsou svazky měst a obcí, sdružení Vodovody a kanalizace Znojemsko přitom čítá 79 obcí a předsedá mu právě Grois. Podle znojemských lidovců byla inspirací úpravna vody v Březové na Karlovarsku, kde mají ultrafiltraci, která dokáže mikročástice zachytit.

Vodakva využívala pro desinfekci ve svých úpravnách plynný chlór. Podle vodohospodářů to přinášelo bezpečnostní rizika. Proto se společnost dlouhodobě zabývala otázkou náhrady této technologie. Vhodnou alternativou se ukázala desinfekce koncentrovaným roztokem chlornanu sodného.

Metoda elektrochlorace je rozšířená pro desinfekci menších vodních zdrojů a pro následné hygienické zabezpečení vody na vodovodní síti. Její využití ve velkých úpravnách v obtížně dostupných lokalitách je problematické. Průmyslově vyráběný koncentrovaný produkt, který se při této metodě používá, je totiž nutné dovážet v barelech. Nelze ho ve větším množství skladovat. Došlo by ke snížení koncentrace účinné látky a tvorbě sedimentů.

Světová zdravotnická organizace  v nejnovější zprávě uvedla, že množství mikroskopických částic plastu, které se v současné chvíli vyskytuje v pitné vodě, zatím nepředstavuje pro konzumenty vážnější zdravotní riziko. Podle organizace je nutné sledovat, jak se bude obsah plastů v pitné vodě vyvíjet do budoucna.

WHO zdůraznila, že plastové částice větší než 150 mikrometrů člověk v zásadě nevstřebává. Naopak se organizace domnívá, že vstřebávání velice malých částic mikroplastu, především nanočástic, bude zřejmě výraznější, ačkoliv je v této oblasti k dispozici malé množství relevantních dat.

WHO ale varuje před možným nebezpečím v budoucnosti. Pokud bude totiž podle ní plastů ve vodě přibývat stávajícím tempem, v horizontu jednoho století by mohly představovat všeobecné ohrožení vodních ekosystémů. Organizace rovněž připomíná zcela klíčovou roli čištění užitkové vody, díky čemuž je možné z vody dostat až 90 procent mikroplastů, které obsahuje.

Například tuzemský Státní zdravotní ústav neuvažuje o tom, že by mikroplasty zařadil mezi ukazatele kvality pitné vody. Podle jeho vyjádření rovněž neexistují vážné indicie, že by tyto částice představovaly pro člověka zdravotní riziko. Ředitelka ústavu Helena Kazmarová řekla, že by musel existovat důkaz či podezření, že jsou tyto částice při požití pro člověka nebezpečné. K tomu by muselo být navíc jasné, při jaké koncentraci může k poškození zdraví dojít. Také je nutné mít jasnou a standardizovanou analytickou metodu, jak mikročástice ve vodě spolehlivě určit.

Evropská unie chce od roku 2020 omezit vědomé přidávání mikroplastů do výrobků. Díky tomu má být zabráněno až 400 000 tisíc tun plastového odpadu, který by během dalších 20 let skončil v přírodě.