Pražané si připlatí za vodu

Městské firmy v metropoli zdražují zboží a služby, které dodávají obyvatelům. Po elektřině přichází na řadu voda, odvoz odpadu i regulovaná cena taxislužby. Za vodné a stočné si tříčlenná rodina v Praze připlatí zhruba 400 korun ročně.

Do obnovy vodohospodářské infrastruktury má i díky tomu zamířit až deset miliard. Voda by zřejmě v Praze neměla zlevnit ani v případě snížení daně z přidané hodnoty. Pražané letos platí za kubík vody 89,66 koruny. Loni činila průměrná inflace v Česku 2,1 procenta a při podobném růstu cen jako letos by vodné a stočné příští rok zdražilo zhruba o čtyři procenta.

Pražská vodohospodářská společnost letos v hlavním městě proinvestuje více než 2 miliardy. PVS je vlastněná městem a obnovu infrastruktury financuje z nájmu od Pražských vodovodů a kanalizací (PVK), které v Praze zajišťují distribuci vody. Další investice PVS financuje přímo magistrát. Letos podle plánu zahájí více než stovku modernizací vodovodních řadů, kanalizačních potrubí a dalších částí infrastruktury. Investice se budou týkat také Ústřední čistírny odpadních vod (ÚČOV) na Císařském ostrově a jiných menších čistíren.

Společnost bude pokračovat v několika desítkách již zahájených staveb. K největším chystaným investicím patří dokončení rekonstrukcí kanalizace v Jungmannově ulici v Praze 1 za 45,2 milionu korun a v ulici Nad Novou Libní v Praze 8 za 41,5 milionu. Dále bude pokračovat modernizace čerpacích stanic na Novodvorské za 29,9 milionu a na Chodově za 29,2 milionu. Společnost také investuje 36,3 milionu do vodojemu na Floře a 30 milionů do vodojemu v Hrdlořezích. Největší investicí PVS v posledních letech byla dostavba nové vodní linky ústřední čistírny odpadních vod. Stavba, která měla vyjít na 5,8 miliardy, se prodražila o 300 miliónů. Město muselo všechny náklady uhradit samo, protože nemělo nárok na dotace z EU.

Praha zváží plány na holding svých firem

Plán minulé pražské koalice sloučit všechny městské firmy pod jeden koncern dostává trhliny. Současné vedení Prahy má totiž pochyby o tom, zda by pro město byla taková struktura ekonomicky výhodná. „Uskutečnilo se jednání se všemi městskými společnostmi, které má Praha ve vlastnictví. Z našeho pohledu vytvářet jeden koncern, ve kterém by fungovaly všechny městské společnosti, nemá v tuto chvíli úplně ekonomicky význam,“ sdělil v srpnu radní pro majetek Jan Chabr.

Předchůdce v jeho funkci, Karel Grabein Procházka, si od koncernu sliboval lepší koordinaci a spolupráci firem, společné nákupy či půjčování peněz. Od roku 2017 funguje koncernový model řízení městských společností v Brně. Tam však roli koncernové matky neplní firma, nýbrž městská rada. O projektu sloučení pražských firem hovořila již v roce 2012 TOP 09. Strana tehdy Prahu vedla.

Původně se počítalo s tím, že by do koncernu vstoupily jako první Pražská plynárenská, Pražská vodohospodářská společnost, Pražské služby a Kolektory Praha. Chabr zatím neposílá projekt zcela k ledu. „Naším cílem je zkusit se zabývat myšlenkou vytvoření sektorových koncernů. Například koncern firem, které se zabývají vodním hospodářstvím, energetikou nebo správou majetku,“ řekl Chabr. Takovou variantu považuje za uskutečnitelnou i Procházka. Vytvoření holdingu nebo koncernu by uvítal rovněž předseda představenstva Pražské plynárenské Pavel Janeček.