Sněhu bylo sice v zimě oproti minulým rokům více, ale tání hladině podzemních vod zásadně nepomohlo. Rizikům sucha v Evropě se věnovala i jedna z přednášek na letošní konferenci VODA ZLÍN 2017. Tomu, proč patří zrovna Česko k nejohroženějším státům starého kontinentu, jaké jsou možné cesty ke zlepšení situace, se věnoval Moravskoslezský deník.
Z novomlýnských nádrží museli před dvěma týdny vypouštět vodohospodáři sedmkrát větší množství vody než obvykle. Opatření vedlo k pomoci suchem ohrožené oboře Soutok. Informace z Českého hydrometeorologického ústavu hovoří o 37 % mělkých vrtů, kde je hladina podzemní vody na úrovni mimořádného sucha. „V povodí horního Labe, Orlice, Labe od Orlice po Jizeru, Jihlavy, Dyje, soutoku Dyje a Moravy a Bečvy je hodnocen stav hladiny podzemní vody jako silně podnormální,“ uvedli hydrometeorologové. Problémem je, že do země nepřitéká žádná povrchová ani podzemní voda, ale naopak ji česká krajina posílá okolním státům.
Nabízí se otázka, jak problematice pomohlo tání sněhu, jehož nadílka byla oproti minulým zimám větší. „Tání sněhové pokrývky tedy nestačilo nějakým mimořádným způsobem doplnit hladiny podzemních vod,“ uvedl moravskoslezský hydrolog Jan Unucka. K němu se přidala i brněnská hydroložka Eva Soukalová. „Úhrn srážek od začátku letošního roku k dnešnímu datu činí na Moravě jen asi 75 procent dlouhodobého normálu z let 1961 až 2010. Tím se prohlubuje deficit z roku 2015, který činil na Moravě 120 milimetrů,“ sdělila Soukalová.
Česká republika patří s ostrovy Malta a Kypr mezi tři nejvíce suchem ohrožené státy Evropy. „Je žádoucí, abychom krajině vrátili schopnost zadržet více vody, zmenšili plochy oseté jednou komoditou, zvýšili rozmanitost pěstovaných plodin,“ doporučil Miroslav Trnka z Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Další možností je jímání dešťové vody v nejrůznějších nádržích.
Ministerstvo životního prostředí přišlo s programem, který by dotoval nádrže na dešťovou vodu. Projekt se jmenuje Modrá úsporám a rozjíždí se právě v dubnu. Lidé od státu mohou získat až 60 tisíc korun. „Je to výborný návrh a měl by být co nejdříve realizován. Odvádět vodu do kanalizace je neskutečné plýtvání. Zadržená dešťová voda má různé využití, ke kterému nebudeme muset používat vodu pitnou, jak se nyní děje,“ sdělil Jaroslav Rožnovský, šéf brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu.