Má velkou odpovědnost. Vodu musí na přehradě v Koryčanech držet co nejčistější a okolí chránit před povodněmi. Na nádrži je hrázný Zdeněk Vavřínek jako doma už pětadvacet let. Kvůli protiteroristickým nařízením musí kontroly v současnosti provádět dvakrát denně. Před několika dny ukazoval přehradu stovkám návštěvníků, kteří přišli na den otevřených dveří při Světovém dni vody. Přinášíme rozhovor, který Zdeněk Vavřínek poskytl týdeníku 5+2.
Čím je koryčanská nádrž specifická?
Výjimečná je už jen svou polohou, je totiž zcela obklopená lesy. V padesátých letech ji budovali jako zásobárnu pitné vody a právě okolní prostředí zaručuje vysokou kvalitu vody. Zajímavá je i konstrukčně. Hráz je sypaná z různých materiálů, což byla v povodí Moravy dosud nepoužitá konstrukce.
Proč má vlastně přehrada podzemí?
Komunikační štola slouží k tomu, abychom se dostali do strojní věžičky. Ta čouhá z hladiny několik metrů od břehu. Některá vodní díla používají přístupovou lávku, tady chodíme podzemím. Navíc tam máme ještě takzvanou injekční štolu. Zde provádíme měření tlaku podzemní vody.
Z nádrže odebírají pitnou vodu okolní obce, zároveň má ale schopnost zadržet velkou vodu. Museli jste tu řešit nějakou krizovou situaci?
Jen v roce 1997 odtud šla voda ven speciálním přelivem, protože bylo víc vody než maximální kapacita nádrže. Ale vodu jsme odvedli a k ničemu nedošlo. Jinak k nouzovému upouštění skoro sahat nemusíme. Aktuálně jsme třeba 1,7 metru pod maximální hranicí.
A hladinu držíte na stejné úrovni?
Většinu času jde spíš dolů. Když je sucho, tak se denně odpaří jeden či dva centimetry. Po deštích to jde mírně nahoru. Třicet litrů za sekundu jde do úpravny vody a lidem do vodovodů.
Co je tedy z vašeho pohledu největší riziko?
Pokud by došlo ke znečištění vody. I proto kontrolujeme přítok, odstraňujeme různé nečistoty, někdy i mrtvou zvěř. Jednou došlo na toku nad námi k havárii, ale hasiči včas zasáhli a žádné ropné produkty se nám do přehrady nedostaly.
Máte velkou zodpovědnost. Jak často jste vůbec v pohotovosti?
Pracovní dobu mám normální. Ale to víte, pořád sleduju počasí. A pokud třeba hodně prší, jedu k přehradě i ve dvě ráno. Musím ale zaklepat, že za celou dobu, co tu jsem, k žádnému průšvihu nedošlo.
V čisté vodě má domov řada ryb, neláká to pytláky?
To víte, že jo. Ale jsme tu v ochranném pásmu, lidé se nemohou k přehradě ani přiblížit, natož se tu koupat nebo chytat ryby. Sám ale pytláky nenaháním, raději zavolám policii.
(Ilustrační foto)