Na tuzemských horách leží v průměru dva metry sněhu. Nejvíce pokrývky hlásí Krkonoše. Meteorologové odhadují celkové množství na 3,5 miliardy metrů krychlových sněhu. Podle nich by bylo ideální pomalé oteplení, kdy sníh odtává postupně při teplotách mírně nad nulou. Takový průběh by podle odborníků napravil následky loňského extrémně suchého roku. Rychlý nástup jara může naopak způsobit rychlý odtok vody z krajiny a povodně.
Redakce MF DNES zjišťovala, jestli by dnes byla města, která v minulosti postihly povodně právě při jarním tání, dnes na takový scénář připravena. „Na příchod jara v roce 2006 zřejmě jen tak nezapomenou lidé z části Jihomoravského kraje. Kvůli rozvodněné Dyji tehdy muselo být evakuováno několik tisíc obyvatel Znojma. Jenže město poslední důležitá protipovodňová opatření budovalo po povodních v roce 2002,“ píše MF DNES.
Například podle mluvčí Znojma Petry Maršounové ministerstvo zemědělství usoudilo, že v jižní části města se riziko hrozby snížilo. „Problém byl hlavně na rakouské straně, každodenně se u nás od té doby moc nezměnilo. Vybagroval se u nás kousek řeky a na víc jsme peníze nedostali,“ poznamenal starosta Podhradí nad Dyjí Petr Čálek. Závažnější situace je v Brně, které není na povodně připravené téměř vůbec. „Proto jsou protipovodňová opatření prioritou současného politického vedení,“ řekl první náměstek brněnské primátorky Petr Hladík. Do roku 2026 by mělo být ochráněno před velkou vodou 80 procent města.
V roce 2006 patřilo k nejpostiženějším místům povodní Veselí nad Lužnicí v jižních Čechách. Zde se stékají hned tři toky – Lužnice, Nežárka a Bechyňský potok. Před 13 lety v oblasti povodeň zaplavila asi čtyři stovky obydlí. „Situace je teď u nás zásadně odlišná. V roce 2006 nebylo město proti povodním prakticky vůbec chráněno, v roce 2014 byl ale dokončen rozsáhlý systém tvořený zemními valy, betonovými zábranami a mobilními prvky o celkové délce 3,6 kilometru,“ sdělil místostarosta Veselí Ladislav Sýkora.
Na protipovodňová opatření se zaměřili v Ústí nad Labem. Připravenější by měly být rovněž obce v Krkonoších. Zde je sněhu nejvíce. „Nějaký krizový plán máme. Po zkušenosti, která nás postihla, jsme vyhloubili koryto řeky a k tomu máme nový výstražný systém,“ uvedl nedávno pro MF DNES starosta Rudníku Aleš Maloch.
Ilustrační foto