Libor Staněk z krnovských vodáren: Využívat kaly k rekultivacím nebo skládkování je ...

Redakce vodarenstvi.cz provedla průzkum mezi významnými vodárenskými společnostmi a zajímala se o nejúspěšnější dokončené projekty v loňském roce, problematiku sucha nebo o objem chystaných investic pro rok 2019. Jednatel Krnovských vodovodů a kanalizací Libor Staněk hovoří například o modernizaci plynojemu, investicích do vozového parku nebo p problematice se zápachem z čistírny odpadních vod.

„Uvítal bych, aby se změnil přístup v oblasti dalšího využití čistírenských kalů dle principu, že tam, kde se odpad vyprodukuje, měl by se také smysluplně a ekonomicky využít,“ říká pro vodarenstvi.cz Libor Staněk.

Zhruba 24 tisíc obyvatel města je zásobováno pitnou vodou ze dvou podzemních zdrojů, z prameniště Kostelec a Zlatá Opavice. Voda z obou zdrojů je čerpána pomocí pěti čerpacích stanic do osmi vodojemů o celkové kapacitě 5 745 kubíků vody.

Jak je společnost spokojena s rokem 2018?

Uplynulý rok byl z pohledu dodávek vody stabilní, díky mírné zimě se dostáváme s procentem ztrát vodovodní sítě na hodnotu kolem 8 %. Z důvodu vysokých letních teplot jsme měli problémy se zápachem z naší čistírny.

Který dokončený projekt považujete za nejdůležitější, a který nejvýznamnější naopak připravujete pro další období?

V loňském roce jsme provedli modernizaci plynojemu, dále jsme pořídili nový čistící vůz a více se zaměřili na obnovu vodovodní sítě – pokládku nových vodovodů o délce přes jeden kilometr. V letošním roce chceme modernizovat zabezpečovací a kamerový systém, dále zpracováváme studii na zvýšení sušiny vodárenských kalů.

Vodohospodáře trápilo v roce 2018 v mnoha částech naší země sucho a museli řešit komplikace s ním související. Pokračujete v některých opatřeních i v této souvislosti?

Sucho nás naštěstí výrazněji nezasáhlo, za což můžeme poděkovat vydatným zdrojům podzemních vod. Hladina podzemní vody ve vrtech poklesla o zhruba 50 centimetrů. Doufáme, že po letošní zimě se tento deficit vyrovná. Nicméně sucho nepodceňujeme. To, že nemáme problémy my, neznamená, že je nemohou mít okolní obce. Proto aktivně spolupracujeme a řešíme tuto problematiku s krajským úřadem v Ostravě.

Je oblast, ve které Vás takzvaně tlačí bota? V čem oproti předchozím letům očekáváte výrazný posun dopředu – ať už v legislativní, odborné nebo jiné oblasti?

U nás se jednoznačně jedná o problematiku dalšího využití čistírenských kalů. Zemědělci o tuto komoditu nemají zájem. Využívat kaly k rekultivacím nebo skládkování je neudržitelné. Uvítal bych, aby se změnil přístup v této oblasti dle principu, že tam, kde se odpad vyprodukuje, měl by se také smysluplně využít. U nás v Krnově se tato možnost nabízí. Je zde teplárna, která provozuje jeden z největších kotlů v ČR na spalování dřevní štěpky. Uvažovali jsme o palivovém mixu kalů s touto štěpkou. Bohužel zdroj není ještě ekologizován. Podle mých informací se začalo s ekologizací velkých zdrojů tepla například v Olomouci a Přerově. V Krnově si zatím budeme muset počkat. Uvítal bych proto dotační programy a legislativu, které budou podporovat zvýšení sušiny čistírenských kalů pro jejich termické využití.

Jaký objem finančních prostředků jste vyhradili na investice pro rok 2019?

Letos hodláme investovat do obnovy vodovodní sítě přibližně 30 milionů korun.