2. února, Světový den mokřadů

V iránském městě Ramsar byla v roce 1971 podepsána Ramsarská úmluva o mokřadech. Ačkoliv se to může zdát mírně kuriózní, mokřady jsou významným biotopem a mají velký význam například jako stanoviště vodních ptáků.  Jak si na tom mokřady stojí v české krajině?

Na území České republiky je dnes kolem dvou tisíc mokřadů. Z toho 14 patří do seznamu Ramsarské úmluvy. Jedná se o ty s mezinárodním významem. Pro zadržování vody v krajině a boji proti suchu je jejich existence klíčová. K nejdůležitějším českým mokřadům patří šumavská a krkonošská rašeliniště, třeboňské rybníky, podzemní Punkva nebo prameny a rašeliniště ve Slavkovském lese. K jejich poznávání mohou zájemci využít také mobilní aplikaci.

Do jejich obnovy bylo od roku 2014 vloženo z Operačního program Životní prostředí přes 500 milionů korun. Další finanční prostředky poskytlo ministerstvo životního prostředí z programů Péče o krajinu nebo pro obnovu přirozených funkcí krajiny.

Podle ředitele ekologické agentury AOPK ČR Františka Pelce fungují zamořená území jako houba, které po dešti nasají a zadrží vodu. „V období bez srážek vodu pomalu uvolňují, a umožňují tak přežití rostlinám a živočichům, které vlhké prostředí potřebují k životu,“ uvedl Pelc. Množství vody v přírodě je v současnosti podprůměrné. Stav by podle Pelce mohla vylepšit letošní zima. „Podstatná je právě struktura krajiny, aby voda okamžitě neodtekla,“ dodal.

Světový den mokřadů slaví také Česká společnost ornitologická, která o víkendu pořádá komentované vycházky za vodními ptáky na různých místech v České republice.