Pozemkové úpravy se zaměří se na dlouhodobé zadržení vody v krajině a ...

V souvislosti s pozemkovými úpravami se musí navrhovat taková řešení, která budou dostatečně účinná v klimatických podmínkách předpovídaných pro druhou polovinu 21. století. Zaměří se na dlouhodobé zadržení vody v krajině. Součástí úprav bude řešení závlahových systémů a zdrojů závlahové vody.

„V posledních desetiletích se pozemkové úpravy orientovaly především na ochranu půdy proti erozi a na protipovodňovou ochranu území. Je však zřejmé, že se budeme muset do budoucna mnohem více soustředit i na problematiku sucha. Změny, které jsme připravili, umožní se lépe vyrovnávat s klimatickými a hydrologickými extrémy, tedy suchem i povodněmi. Současně zamezí zrychlené erozi půdy,“ vysvětlil ministr zemědělství Miroslav Toman.

Nové principy pozemkových úprav připravil tým rektora České zemědělské univerzity v Praze Petra Skleničky. Jejich cílem bylo upravit postupy v pozemkových úpravách tak, aby se krajina lépe adaptovala na klimatické podmínky projektované pro období po roce 2050. Při České zemědělské univerzitě v Praze také na podzim vzniklo Centrum pro vodu, půdu a krajinu. Hlavní směr nabídne koncept Chytré krajiny.

„Česká krajina na více než 80 procentech nezvládá sucho v kombinaci se stále častějšími povodněmi. Je nutné krajinu na klimatickou změnu adaptovat, což zahrnuje opatření z oblastí politiky, legislativy, dotačních pravidel, vzdělávání či výzkumu, v jejichž rámci začíná pracovat na třech pilotních projektech,“ řekl v září Sklenička.

Zatímco v předchozích obdobích byla prioritou pozemkových úprav retence vody, nyní to bude pro následující období akumulace vody a její další efektivní využití v krajině. Součástí řešení pozemkových úprav má být rovněž návrh a realizace závlah s ohledem na potřeby zemědělců.

,,Pozemkové úpravy se budou muset řešit i s ohledem na zdroje vody v daném území. V řadě případů proto bude vhodné řešit pozemkové úpravy v několika na sebe navazujících katastrech najednou. Prioritu při zahajování pozemkových úprav by měly mít katastry z oblastí nejvíce postižených suchem,“ uvedl dále Sklenička. Dosud během pozemkových úprav Státní pozemkový úřad realizoval vodohospodářská opatření na ploše zhruba 550 hektarů a protierozní opatření na ploše 770 hektarů.