Pšenička pro Právo: Na Ostravský oblastní vodovod můžeme být hrdi, v zemi ...

Čtyři dny před letošními Vánoci tomu bude 60 let, kdy přitekla první voda pocházející z podhůří Jeseníků upravená v právě dokončované Úpravně vody Podhradí do Krásného Pole u Ostravy. Měla uspokojit rychle rostoucí poptávku po pitné vodě v tehdejším ocelovém srdci Československa. Datum je možné označit jako zrození páteřního výrobního a distribučního systému pro zásobování regionu pitnou vodou. V plném znění publikujeme rozhovor, který poskytl generální ředitel SmVaK Ostrava Anatol Pšenička deníku Právo.

Ostravské zdroje podzemní vody neměly po druhé světové válce dostatečnou kapacitu a bylo třeba urychleně hledat řešení pro dynamicky rostoucí město a zvyšující se poptávku po vodě. Tím se stala povrchová voda z právě dokončovaného Kružberku a navazující infrastruktura, která dokázala vodu upravit a dopravit kromě Ostravy do dalších rozvíjejících se měst. V plném znění publikujeme rozhovor, který poskytl generální ředitel SmVaK Ostrava Anatol Pšenička deníku Právo.

Co vlastně letos 20. prosince slavíme, když mluvíme o 60 letech Ostravského oblastního vodovodu? 

Ta otázka je velmi široká. Tím, že byla na konci roku 1958 do vodojemů v tehdejší samostatné obci Krásné Pole, která je v současnosti součástí Ostravy, dopravena první povrchová voda upravená v naší Úpravně vody Podhradí, jsme odstartovali zcela novou éru v zásobování regionu kvalitní pitnou vodou. Podařilo se zajistit stabilní dodávky dostatečného množství pitné vody Ostravě – především právě vznikající Porubě. Kapacita místních zdrojů naprosto nedostatečná i s ohledem na to, že byla budována takzvaná Nová Ostrava (Poruba), kde mělo bydlet 150 tisíc lidí. Problémy byly tehdy také s kvalitou místních zdrojů. Systém se dále rozšiřoval, zkapacitňoval a modernizoval až do dnešní podoby, aby bylo možné napojovat další a další rychle se rozvíjející aglomerace. Dnes odebírá pitnou vodu ze systému více než milion lidí.

Znamená to tedy, že ačkoliv zůstal zachován název Ostravský oblastní vodovod, jeho geogracký záběr je širší? 

Přesně tak, podstatně širší. Jde vlastně o páteřní systém výroby a distribuce pitné vody v našem regionu, ale také v části Olomouckého kraje, nebo příhraniční části Polska. Oblastní vodovod se jmenuje Ostravský podle centra regionu, ale ve skutečnosti zásobujeme většinu kraje, často i velmi odlehlé oblasti v Oderských vrších nebo Beskydech. V 50. a 60. letech minulého století se vybudovaly údolní nádrže (dnes jsou ve správě státního podniku Povodí Odry – pozn. red.), které slouží jako zdroje surové povrchové vody pro výrobu pitné vody. Pod Jeseníky jde o Kružberk, nad nímž byla na přelomu 80. a 90. let vybudována několikanásobně větší Slezská Harta. V Beskydech jde o Šance a Morávku. Několik kilometrů pod těmito přehradami jsou vybudovány tři naše největší úpravny pitné vody – v Podhradí u Vítkova, v Nové Vsi u Frýdlantu nad Ostravicí a ve Vyšních Lhotách na Frýdecko-Místecku. V nich vyrábíme 96 procent naší pitné vody, což je zhruba 60 milionů kubíků ročně, kterou distribuujeme do celého regionu.

Jakým způsobem probíhá distribuce pitné vody tímto centrálním systémem? 

Systém vodovodních přivaděčů Ostravského oblastního vodovodu je v současnosti dlouhý více než 500 kilometrů a je na něm umístěno více než 110 vodojemů a přerušovacích komor. Jde o ty největší akumulace pitné vody v regionu sloužící pro významná sídla v kraji. To je tedy ve zkratce Ostravský oblastní vodovod dnes. Nicméně na něj jsou napojeny další tisíce kilometrů vodovodních přivaděčů a řadů s vodojemy nad zásobovanými lokalitami. Délka vodovodního potrubí, které provozujeme, totiž dosahuje více než 5080 kilometrů.

Je v něčem popisovaný systém unikátní? Jaká jsou jeho specifika? 

Bezpochyby ano. Na Ostravský oblastní vodovod můžeme být právem hrdi, protože nemá v naší zemi obdoby. Prvním významným faktem je to, že je až na výjimky projektován a vybudován gravitačně. To znamená, že vodu není nutné čerpat, ale je transportována systémem samospádem, což logicky provoz systému zefektivňuje i zlevňuje. Jednotlivé úpravny vody jsou navíc díky přivaděčům s velkokapacitními vodojemy propojeny, což nám do značné míry umožňuje v případě potřeby dopravovat vodu mezi jednotlivými částmi regionu dle potřeby.

Jak to funguje v praxi? 

Když to zjednoduším. Například v suchém a horkém roce 2015 a na začátku roku 2016 byla beskydská část regionu v horší situaci z hlediska zdrojů vody kvůli nedostatku vody v nádrži Šance. Ta slouží jako zdroj pro naši úpravnu vody v Nové Vsi zásobující více než 60 měst a obcí v kraji. V tom okamžiku jsme byli schopni oblasti Frýdecko-Místecko, Havířovsko nebo Karvinsko, které standardně využívají tuto vodu, zásobovat například z několik desítek kilometrů vzdáleného Kružberku tím, že jsme tam dovedli vodu z našich největších vodojemů v Krmelíně přes čerpací stanici v Lískovci u Frýdku-Místku a přerušovací komoru v Bruzovicích. V případě opačné situace je možné samozřejmě směr proudění vody obrátit.

Jak je to s dostatkem pitné vody v současnosti? Hrozí i našemu regionu v tomto ohledu nějaká rizika? 

To je další specifikum Ostravského oblastního vodovodu. Systém byl vybudován z hlediska zdrojů v podobě údolních nádrží, kapacity úpraven, ale i vodovodních přivaděčů a vodojemů natolik robustně, že nám zaručuje jistotu dodávek vysoce kvalitní vody v dostatečném množství pro všechny lokality, které jsou na něj napojeny. Projektanti tehdy počítali s tím, že v regionu bude žít výrazně více lidí a jejich spotřeba vody na hlavu bude vyšší, než je současná realita. V současnosti je například na západní straně regionu v Kružberku a Slezské Hartě zhruba 190 milionů kubíků vody, v Beskydech v Morávce a Šancích dalších 30 milionů. To je čistě matematicky naše čtyřletá produkce. Takže ano, i tam, kde provozujeme vodovodní síť, jsme zaznamenali v roce 2015 problémy s vydatností zdrojů. Ale vždy šlo o místa závislá na místních zdrojích, nikoliv ta, která jsou napojena na centrální systém. Ten zůstal symbolem stabilních dodávek pitné vody v odpovídajícím množství i v době, kdy v řadě míst naší země musela být přijímána opatření, aby byl vody pro odběratele dostatek. A velmi kvalitní vody. Jedné z nejkvalitnějších u nás. I na to můžeme být hrdi.

Autor: Václav Tuček