Jednání o využívání unikátního vodárenského systému se bude týkat 260 obcí, které jsou členy Jihočeského vodárenského svazu. Soustava začala vznikat v sedmdesátých letech minulého století a obce se rozhodnou, kdy její obnovu zahájí a jakým způsobem bude dále fungovat. O chystané debatě informoval deník Právo.
Předseda svazu Antonín Princ připomněl, že ze 155 měst a obcí, které soustavu využívají, je na ní zcela závislých 120 z nich. „Několik měst ale používá soustavu jako pojistku pro případ nouze a jinak využívají vlastní zdroje. Ty jsou sice potřebné stejně jako soustava, ale jejich vzájemná součinnost musí být vyvážená ekonomicky, a hlavně provozně. Jinak lze obtížně zajistit plnou kapacitu dodané vody v případě potřeby tam, kde jinak není běžně využitá,“ sdělil Princ. Připomněl také, že spotřeba pitné vody z vodárenské soustavy dlouhodobě klesá, což s sebou přináší provozní potíže. Kapacita vodárenské soustavy přesahuje 30 milionů kubíků pitné vody ročně. Obce a města, které jsou na ni napojeny, z ní odebírají asi 15 milionů metrů krychlových, ačkoliv jejich celková spotřeba činí 22 milionů kubíků. Zbylých 7 milionů tedy čerpají z vlastních zdrojů. „Přitom jim toto množství podle smlouvy plně zajišťujeme. Pokud bychom ho prodali, okamžitě lze naši vodu zlevnit o téměř tři koruny na metr krychlový,“ konstatoval František Princ.
Princ upozornil, že je potřeba hledat systémová, racionální a spravedlivá východiska, protože svaz je založen na principu solidarity, která je vyjádřena formou jednotné ceny vody už 24 let. Největší diskuze se v úterý 28. března bude týkat možnéhonového nastavení využívání vodárenské soustavy a místních zdrojů, které by posílily stabilitu a zajistily její obnovu. Podle svazu spočívá hlavní řešení ve změně smluv o odběru vody, která mnohdy čeká v potrubí jen na to, až jí bude potřeba.