Jiří Paul hodnotí uplynulý rok pozitivně. Společnosti se podařilo dosáhnout plánovaného hospodářského výsledku a dvě třetiny z něho použije na investice do obnovy vlastního infrastrukturního majetku. K nejvýznamnějším akcím patřila intenzifikace čistírny odpadních vod v Žebráku, které se portál vodarenstvi.cz opakovaně věnoval. Nechyběla ani modernizace zákaznického centra.
Jiří Paul vidí problém v politizování oboru, cen vodného a stočného a zobecňování jednotlivostí na celý obor. „Největší výzvou je asi pro všechny v našem oboru udržení kvalitního personálu a hlavně získávání nových kolegů. Většina provozovatelů stojí před problémem blízkých odchodů kvalifikovaných zaměstnanců do důchodu a velmi obtížného získávání jejich nástupců,“ uvedl například Paul.
VaK Beroun je největším vlastníkem a provozovatelem vodohospodářského majetku na Berounsku , Hořovicku, a působí dále na Příbramsku a v oblasti Prahy – západ. Společnost vlastní majetek za zhruba miliardu korun a zásobuje pitnou vodou více než 90 tisíc obyvatel, odvádění odpadních vod je zajištěno pro 65 tisíc obyvatel. Majoritním vlastníkem společnosti je rakouská ENERGIE AG BOHEMIA a dalšími akcionáři jsou města a obce v regionu, z nichž největší akcionářská města Beroun, Hořovice, Králův Dvůr, Zdice a Žebrák drží 26,79% akcií.
Jak je vaše společnost spokojena s uplynulým rokem 2017. Jak ho hodnotíte? Kterou investici, nebo dokončený projekt považujete za nejvýznamnější, případně nejzajímavější, ať již z technického nebo jiného hlediska?
Rok 2017 byl pro naši společnost velmi úspěšný. Podařilo se nám dosáhnout plánovaného hospodářského výsledku, ze kterého dvě třetiny použijeme na investice do našeho vlastního infrastrukturního majetku. Vedle toho jsme dokončili nebo naopak zahájili řadu významných investičních akcí. Za všechny mohu jmenovat intenzifikaci čistírny odpadních vod v Žebráku. To je akce, na které jsme kromě projektanta a dodavatele úzce spolupracovali také s odborníky na ochranu životního prostředí. ČOV Žebrák totiž vypouští čištěné vody do Stroupínského potoka, na kterém je Evropsky významná lokalita výskytu kriticky ohrožených druhů – raka kamenáče a vranky obecné. Veškeré práce se podařilo zvládnout bez nutnosti vypouštět nečištěné odpadní vody, což bylo velmi náročné na náklady i koordinaci prací.
Objemem menší, ale důležitá, byla investice do rekonstrukce zákaznického centra. V minulosti jsme sice očekávali odklon od osobního kontaktu, jako lze pozorovat u bank, ale počty návštěvníků zákaznických center nás přesvědčují o opaku. Také jsme pro lepší komunikaci se zákazníky pořídili novou telefonní ústřednu. Rozhodli jsme se pro ústřednu virtuální, neboť je velmi flexibilní a lépe drží krok se stále rostoucími nároky zákazníků.
Práce a život přináší i různá zklamání a neúspěchy. Je něco negativního, co byste v souvislosti s Vaší společností nebo celkově oborem pro rok 2017 zmínil?
Asi mohu hovořit o štěstí, že za VAK Beroun nemám nic, co by stálo za řeč. Co se oboru týče, tam se asi shodnu s většinou svých kolegů. Pro mne největším problémem je politizování oboru, cen vodného a stočného a zobecňování jednotlivostí na celý obor. Negativní mediální obraz tzv. oddílného modelu, kdy obec vlastní majetek a pronajímá jej provozovateli, a s tím související politické proklamace vedou často ke snahám provozovat majetek prostřednictvím obecních organizací nebo i jen zaměstnanců obcí. Krátkodobě to může znamenat snížení ceny, ale z pohledu dlouhodobého ve valné většině případů poklesne odbornost při správě a provozování majetku. V roce 2017 provozovalo v České republice vodovody a kanalizace zhruba 2800 subjektů. V našem oboru nepracuje tolik odborníků, aby pokryli potřeby tolika samostatných entit.
Přehoupněme se do roku 2018. Jaký objem finančních prostředků jste si vyhradili na investice? Jaký nejvýznamnější projekt chystáte?
Plánujeme investovat více než 76 miliónů korun. Letos bychom měli dokončit poslední etapu rozsáhlých, více než třicetimiliónových úprav odkanalizování části města Hořovice, díky kterým odkloníme potok zaústěný v šedesátých letech minulého století nevhodně do kanalizace. Důležitou akcí bude rekonstrukce vodojemu a čerpací stanice Praskolesy, odkud se čerpá voda z pražského přivaděče na Hořovicko. Rekonstrukcí mechanického předčištění a centrální čerpací stanice pak bude pokračovat postupná obnova ČOV Beroun.
V čem vidíte největší výzvy pro vodárenství v dalším období? Například z legislativního, ale i technického, odborného nebo jiného hlediska?
Navážu na to, co jsem zmínil výše. Musíme se pokusit změnit vnímání našeho oboru veřejností, vysvětlovat naši práci, cenotvorbu, potřebu investic, ale třeba i specifickou legislativu. To je ale velmi těžké, protože my jsme odborníci na úplně něco jiného, než je marketing a komunikace.
Mám-li uvést i výzvy technictějšího rázu, tak jsou to zcela jistě posouzení rizik a monitorovací plány vodovodů, které nařizuje čerstvá novela zákona o veřejném zdraví. Pokud je budeme dělat tak, jak se má, změní to v průběhu několika málo let významným způsobem přístup k bezpečnosti zásobování pitnou vodou.
Dá se říci, že s tím úzce souvisí i další aktuální téma, kterým jsou specifické polutanty, nebo chcete-li, mikropolutanty. Není to problém, který by měl vyvolávat paniku, ale na druhou stranu je potřeba se mu se vší vážností věnovat.
Tou největší výzvou je ale asi pro všechny v našem oboru udržení kvalitního personálu a hlavně získávání nových kolegů. Většina provozovatelů stojí před problémem blízkých odchodů kvalifikovaných zaměstnanců do důchodu a velmi obtížného získávání jejich nástupců. Ve srovnání se současnou nabídkou neumíme být pro uchazeče dostatečně atraktivní, a to musíme změnit. Ale věřím, že se to povede, protože náš obor přece atraktivní je, že?