Klimatolog Rudolf Kovařík přišel s příjemnou zprávou. Podle něj je v Karlovarském kraji stav zásob podzemních vod na nejvyšší úrovni za posledních několik let. Pomohly tomu jarní deště a poslední sněhové nadílky.
„V září i v říjnu napršelo v Karlovarském kraji daleko více srážek, než je dlouhodobý průměr. Jen za září a říjen spadlo v kraji pětkrát více srážek než před patnácti lety. A přitom říjen patří obvykle k nejsušším měsícům v roce,“ informoval Karlovarský deník Rudolf Kovařík z meteorologické stanice v Šindelové.
Více srážek než v jiných částech republiky
V Karlovarském kraji podle deníku prší častěji než na Moravě nebo ve východních Čechách. „Počasí v kraji ovlivňuje oceánské proudění, to má za následek proměnlivost počasí. Zbytek republiky je pak pod pevninským prouděním, tudíž je například na Moravě daleko větší sucho než u nás,“ pokračoval Rudolf Kovařík.
Tání napomůže dalšímu doplnění zásob podzemních vod
Minimálně do jara by podle Kovaříka měly stavy podzemních vod vydržet. „Teď nám často sněží a v nížinách sníh rychle odtává, protože tam přes den teploty dostoupají k dvěma stupňům Celsia, tím pádem se veškerý rozpuštěný sníh hned vsákne do půdy a následně se dostává do podzemních vod. Na horách samozřejmě většinou sníh zůstává, ale až přijde obleva, postupně se bude rozpouštět i tam a vsakovat se také. Letos jsou na horách velmi dobré sněhové podmínky, což je výborná zpráva nejen pro provozovatele lyžařských areálů, ale pro nás všechny, protože z toho můžeme odvodit, že tání napomůže dalšímu doplnění podzemních vod,“ uvedl dále klimatolog.
K hladině podzemních vod ale přispívá i skutečnost, že není v těchto dnech žádný odpar a téměř všechny dešťové a sněhové srážky se vsakují do podzemí. Málo vody v současnosti spotřebovává vegetace.
Problematika znečištění
České podzemní vody však narážejí na problém v podobě znečištění pesticidy. Podle posledního zjištění ČHMÚ je pesticidy napadena většina podzemních vod. Prokázalo to čtyřleté sledování sedmi set zdrojů. „V roce 2013 jsme alespoň jeden pesticid našli v 53 procentech objektů, a ta situace se v dalších letech nezměnila. O nic lepší to není ani ve vodárenských zdrojích, alespoň jeden pesticid byl například v loňském roce ve 33 ze 46 testovaných zdrojů,“ uvedl v srpnu loňského roku expert ČHMÚ Vít Kodeš, který zprávu z testování sestavoval.
V Plzni investovali miliardu korun
Boj proti znečištění vod pesticidy se už stal i součástí koncepce, jak by se mělo Česko bránit proti suchu. Nejrychlejším, ale zároveň nejnákladnějším způsobem ke zlepšení situace je začít u dosavadních zdrojů budovat dokonalejší úpravny vody. Tento model už zkoušejí v Plzni, kde za více než miliardu korun v roce 2016 dobudovali zařízení s třetím stupněm čištění aktivním uhlí. Podobné zmodernizování se také chystá v Úpravně vody Želivka, která zásobuje Prahu.
Foto: Deník